Text nabízí informace o pilotní studii, která se zabývala možnostmi využití multisenzorické místnosti u nevyléčitelně nemocných pacientů. Studie ukázala významný pokles míry úzkosti u pacientů a osvětlila možnosti využití metody Snoezelen u osob v paliativní péči.
Pilotní studie zabývající se využitím multisenzorického prostředí v péči o nevyléčitelně nemocné v paliativní péči se uskutečnila v hospici (Palliative care day hospice) ve Velké Británii. Autoři studie Schofield a Payne (2003) se zaměřili na zhodnocení efektu multisenzorického prostředí Snoezelen na míru úzkosti a kvalitu života pacientů v hospici. Studie se zúčastnilo 26 pacientů, z toho 18 mužů a 8 žen. Participanti studie měli různé diagnózy vyžadující paliativní péči. Náhodným výběrem byli participanti rozděleni do experimentální (n = 13, průměrný věk = 66,3 roku) a kontrolní skupiny (n = 13, průměrný věk = 70 let). Způsobilost pacientů participovat na studii byla zajištěna několika podmínkami. Museli vykazovat skóre v HADS (Hospital Anxiety and Depression subscale) rovné nebo větší než 8 bodů, také nemohli vykazovat žádné známky psychotické poruchy, nemohli být medikamentózně léčeni na úzkost a museli být schopni dostatečně pochopit a vyplnit součásti studie a hodnocení.
Snoezelen místnost v daném hospici byla tmavého charakteru pro optimální využití světelných efektů. Skládala se převážně z komponentů jako jsou optická vlákna měnící barvu a projektor promítající různé tvary či obrazce na stěnu. Pobyt v místnosti vždy doplňovala klidná relaxační hudba.
Studie měla trvání po dobu 2 týdnů. Experimentální skupina pacientů navštěvovala popsanou Snoezelen místnost. Kontrolní skupina měla přístup ke klidné místnosti s výhledem na zahradu. Participantům z experimentální i kontrolní skupiny bylo umožněno navštěvovat příslušné místnosti ve stejné míře, ve stejnou dobu každý den v prvním i ve druhém týdnu. Pobyty v příslušných místnostech trvaly vždy jednu hodinu.
Pro zhodnocení míry prožívané úzkosti participantů využili autoři studie již zmíněnou metodiku HADS (Hospital Anxiety and Depression subscale), která byla administrována před a po každém pobytu v příslušné místnosti v prvním i ve druhém týdnu. Kvalita života participantů byla hodnocena dotazníkem EORTC-C30 (European Organisation for Research and Treatment of Cancer Care 30), který byl administrován před prvním pobytem a po druhém pobytu v příslušné místnosti ve druhém týdnu.
Autoři studie Schofield a Payne (podle Gail, 2005) zhodnotili výsledky studie takto: „Objevila se statisticky významná redukce míry prožívané úzkosti u participantů z experimentální skupiny, ale žádný významný statistický rozdíl mezi skupinami v míře deprese a v kvalitě života participantů (s. 171).“
Nicméně tato studie nebyla navržena tak, aby prokázala klinickou účinnost intervence, ale spíše pro zkoumání využití Snoezelen multisenzorické terapie v paliativní denní péči. Tato studie má sloužit jako pilotní průzkum pro další zkoumání. Zjištění studie směřují k tomu, že multisenzorické prostředí Snoezelen má potenciál pro pozitivní vliv na míru prožívané úzkosti pacientů v hospici. A z tohoto důvodu je možné Snoezelen využít v paliativní denní péči s pozitivním působením, protože HADS (Hospital Anxiety and Depression subscale) je metoda schopna prokázat klinicky významné zlepšení míry úzkosti.
Na závěr bychom chtěli upozornit, že tato studie poskytuje užitečné informace pro odborníky, kteří přemýšlejí o vhodných metodách pro své klienty v paliativní denní péči. Neposkytuje však důkazy o účinnosti Snoezelenu ve snižování míry úzkosti obecně.
Zdroje:
SCHOFIELD, P .; PAYNE, S. 2003. A pilot study into the use of a multisensory environment (Snoezelen) within a Palliative day-care setting. In: International Journal of Palliative Nursing, 9 (3), pp. 124-129, ISSN 1357-6321.
GAIL, E. 2005. Use of a multisensory environment (Snoezelen) in a Palliative day-care setting resulted in a small immediate reduction in reported anxiety, but had no effect on quality of life. In: Australian Occupational Therapy Journal, Critically Appraised Papers, 52, pp. 171-174, ISSN 1440-1630.
Překlad: Zuzana Pavlíková
Text byl redakčně krácen.
Zdroj ilustračního obrázku: www.rompa.com
