Některé charakteristiky smyslového zpracování u seniorů a jejich dopady na každodenní fungování

PaedDr. Jana Hrčová, Ph.D Je všeobecně znám fakt, že u lidí v seniorském věku postupně dochází k oslabování jednotlivých funkcí a schopností, včetně těch senzorických. Vnímáno je zejména postupné zhoršování zrakových a/nebo sluchových funkcí. Tyto člověku komplikují čtení, psaní a přístup k informacím. Zhoršování sluchu ovlivní komunikaci a následně i zapojování se do sociálních interakcí. K dalším senzorickým problémům může docházet i v případě ostatních smyslových systémů, jako jsou čich, chuť, hmat, vestibulární systém, propriocepce a interocepce. U seniorů s demencí se tyto senzorické problémy manifestují ve výraznější míře a mají závažnější dopady na každodenní fungování člověka, jeho zapojení do činností a také jeho chování. Mohou také ovlivnit jejich celkové psychologické projevy a prohloubit projevy demence. U lidí s demencí je lze je dát do souvisu s agresivními projevy chování, agitovaným chováním, depresí, úzkostí, křikem nebo bloudivým chováním. Problémy v chování u starších lidí, a zvláště lidí s demencí jsou často okamžitě patologizovány. Mohou však souviset s jejich problémy ve smyslovém zpracování a nemusí se vztahovat jen na zhoršení výkonů v kognitivní oblasti nebo paměti. Smyslové zpracování nebo senzorická integrace je schopnost mozku přiměřeně a efektivně zpracovat přicházející smyslové podněty, třídit je, organizovat je, spojit do smysluplného celku. Na základě toho, jak jsou smyslové podněty zpracovány člověk reaguje. Schopnost zpracovat smyslové podněty tedy ovlivní chování a také dovednosti a výkony daného člověka. […]