Skip to main content

Snoezelen u intaktní populace

Článek přináší náměty jak využívat Snoezelen s dětmi a dospělými bez postižení. Popisuje jak lze v multisenzorické místnosti realizovat fantazijní příběhy nebo cesty s dětmi a jaký je jejich význam pro všestranný rozvoj schopností dětí.

Kromě jednotlivců s různým druhem postižení, chronicky nemocných, lidí s demencí, pacientů v péči psychiatrů si Snoezelen našel cestu také k intaktní populaci dětí a dospělých.

Důvod, proč intaktní populace sahá po Snoezelenu, může být potřeba uvolnění a sebezkušenosti, svobody, nových zážitků, zkušeností, objevování.

Aspekty využití Snoezelenu u dětí a dospělých: volně podle (Brehmer, 2000)

Jedním aspektem Snoezelenu je jeho terapeutické využití a doplnění jinými terapiemi jako ergoterapie, senzorická integrace… Druhý aspekt vychází z původního záměru Snoezelenu. Jde o vědomí, relaxaci, sebezkušenost. Druhý aspekt využití koncepce Snoezelen je vyhovující právě pro intaktní populaci.

U intaktních dětí a žáků, ale také u dětí s postižením, které jsou verbálně přístupné lze využít tzv. imaginativní přístup k relaxaci. K tomu se hodí různé snové nebo „fantasy cesty“. U starších dětí a dospělých se dále nabízí tzv. intencionální přístup (usměrňován) k relaxaci prostřednictvím relaxačních technik, autogenního tréninku nebo meditace.

Snoezelen s intaktními dětmi

Imaginativní přístup k relaxaci byl ve Snoezelen centru v Mellu rozšířen i o děti se sklonem k hyperaktivitě a poruchám pozornosti jako účinná metoda proti stresu a na zvládání problémů. Na uplatnění imaginativního přístupu lze vycházet z různých fantasy nebo relaxačních příběhů, kde se bude prolínat nejen terapeutický vliv Snoezelenu, ale dítě se bude identifikovat s příběhem a jeho postavou/postavami a imitovat jejich chování. Jako příklad můžeme uvést fantazijní příběh o želvách (podle Beckera a Petermanna), kde se dítě bude snažit identifikovat s želvou (napodobit její pohyby) a jejím spontánním ústupným chováním při určitém ohrožení. Hlavním cílem je přenést toto jednání do běžného života jako strategii při řešení problémů.

Relaxace u dospělých

Využívá se tzv. intencionální přístup. To znamená, že proces relaxace je usměrňován a kombinován s jinými technikami. Jednotlivce podnítíme na vypuštění všech myšlenek, které by mohly narušovat relaxaci. Relaxace se zaměřuje na vnímání sebe, soustředění na vlastní tělo a vnímání dýchání. Po ukončení relaxace by měl každý jednotlivec dostat možnost verbálně vyjádřit a popsat své prožívání a zda se mu podařilo zažít pocit „prázdné mysli“.

Cíle Snoezelenu u dětí na ZŠ (Mertens, 2005):

  • relaxace
  • vzbuzení fantazie
  • rozvoj fantazie a tvořivosti
  • rozvoj emocionality a jejího porozumění u druhých
  • budování kontaktů
  • sebe akceptace
  • respektování potřeb a názorů ostatních
  • vyjadřování vlastních pocitů a názorů
  • sebeurčení
  • rozvoj akademických dovedností

Pravidla na realizaci fantazijních cest a relaxačních příběhů

Při realizaci fantazijních nebo relaxačních příběhů je třeba mít předem připravené místo a celková atmosféra prostředí by měla odpovídat zamýšlenému příběhu (objekty, komponenty, počet účastníků).

Po ukončení fantazijní cesty by měla nastat chvilka na doznění a po ní by mělo mít každé dítě příležitost k vyjádření svých pocitů z cesty. Je dobré, pokud má vypravěč příběhu nebo osoba, která cestu vede připravené nějaké otázky k příběhu zaměřené ne na to, co se dělo, ale na pocity, prožívání a názory dětí. Umožníme dítěti projevit nejen pozitivní, ale i případné negativní pocity, názory, zážitky.

I když jsou fantazijní cesty/relaxační příběhy vedené pedagogem, vychovatelem nebo jinou osobou, prožívání příběhu je na samotném dítěti. Je to složka, kterou se nesnažíme ovlivnit vlastními představami nebo sladěním s prožíváním jiných dětí.

V případě, že jsou některé části příběhu nebo jejich prožívání dítěti nepříjemné, respektujeme jeho volbu a nenutíme ho do další činnosti.

 

Autorka: PaedDr. Jana Hrčová

Zdroje:

BREHMER, CH. Snoezelen für Nichtbehinderte: Durch die Sinne zur Besinnung – über die Besinnung zum SELBST. In: Snoezelen in Deutschland. Königsglutter: Deutsche SNOEZELEN Stiftung, 2000. S. 24 – 32. ISBN 3-980 4474-6-4.

MERTENS, K. Snoezelen Anwendungsfelder in der Praxis. Dortmund: Verlag modernes Lernen, 2005. 288 S. ISBN:3-8080-0577-7.