Text přibližuje specifika smyslového vnímání osob s autismem a Aspergerovým syndromem. Vysvětluje jak mohou tyto senzorické problémy ovlivnit chování a emocionální stav klientů s autismem. Článek hovoří o projevech hypersenzitivity a hyposenzitivity jednotlivých smyslových systémů a jejich projevech v běžném životě.
Je důležité, abychom porozuměli a respektovali klienta, jeho potřeby a detailně znali jeho postižení.
Poruchy autistického spektra (PAS) patří do skupiny pervazivních vývojových poruch, které vážně postihují celou osobnost člověka. Jsou zde zahrnuty diagnostické kategorie jako dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom, jiná dezintegrativní porucha a jiné nespecifikované pervazivní vývojové poruchy. Jsou charakterizovány narušením kognitivních funkcí, představivosti, kvalitativními abnormalitami v oblasti sociálních interakcí a ve způsobu komunikace.
Osoby s PAS kromě poruchy v kognitivním zpracování, která jim zabraňuje ve správném zpracování informace, trpí i poruchou senzorické integrace, při které jsou smyslové orgány primárně neporušené, ale přijímané informace jsou zpracovávány narušeným způsobem.
Projevy poruchy senzorické integrace je hypo-nebo hypersenzitivita – citlivost na podněty, zaostávání v psychomotorickém vývoji, hyperaktivita, problémy se svalovým tonem a koordinací (poruchy rovnováhy, nešikovnost, neobratnost), zpoždění ve vývinu řeči, v intelektuálních výkonech nebo aktivitách běžného života, slabá organizace chování (impulsivita, nesoustředěnost), problémy v chování (agresivita, bázlivost, autistické rysy chování).
Kolektiv autorů (Myles, Cook at al. 2005) uvádí specifika smyslového vnímání a jak mohou tyto senzorické problémy ovlivnit chování a sociální/emocionální stav klientů s PAS následovně:
Taktilní (hmatové) vnímání
Mnoho klientů nemá rádo taktilní vjemy, například dotek sametu, hedvábí, bavlny, vlny nebo křídy. Někteří nesnášejí drsnost nového oblečení a stříhání nehtů je nepředstavitelným problémem. Děti mohou být hypersenzitivní (přecitlivělé) nebo hyposenzitivní (nedostatečně citlivé) na taktilní podněty.
Taktilní hypersenzitivita
Děti, které jsou hypersenzitivní, pociťují jako nepříjemné podněty, které si ostatní ani nemusí uvědomovat. Ve škole se taktilní přecitlivělost může projevit například při aktivitách, při kterých si dítě ušpiní ruce od barvy nebo lepidla, a proto může tyto aktivity odmítat. Nejde tedy o vzdor, ale o to, že mu je tento pocit extrémně nepříjemný. Podobně může být pro něj problémem stání v řadě, kde jsou lidé velmi blízko sebe a mohou se zčásti dotýkat. Děti mohou v takových situacích reagovat odstrčením osoby, která se jich takto náhodně dotkla, což může být opět nesprávně vyhodnoceno jako problémové chování. Mezi další příklady činností, které mohou dětem s taktilní přecitlivělostí dělat problémy, jsou například držení míče nebo dotek mýdlové bubliny z bublifuku, proto se tyto děti často vyhýbají všem činnostem, ve kterých by se dostaly do takových, pro ně taktilně nesnesitelných, situací, což následně může vést k jejich izolaci.
Doma se může vyskytnout problém při oblékání – děti chtějí nosit jen určité oblečení, kvůli materiálu, těsnosti, tlaku gumiček a pod. Mytí si také může vyžadovat nalezení optimálního řešení pro dítě. Při jezení si tyto děti mohou vyžadovat jídlo s určitou strukturou povrchu nebo tvrdostí, či s přesnou teplotou.
Taktilní hyposenzitivita
Naopak, děti se sníženou taktilní citlivostí necítí dotyk, pokud není dostatečně pevný nebo silný. Proto je u nich zvykem pozdě reagovat na navázání kontaktu pomocí dotyku. Tyto děti si nemusí uvědomovat, že se udeřily, proto mohou mít mnoho modřin a odřenin. Na rozdíl od dětí s hypersenzitivitou, hyposenzitivní děti mají tendenci dotýkat se druhých, například při stání v řadě. To může okolí vnímat jako nepříjemné nebo nepřiměřené. Dítě to však dělá z důvodu nedostatečně silných podnětů, které k němu z prostředí přicházejí, a je to důležité pro jeho orientaci. Vůbec si nemusí uvědomovat, že se něčeho nebo někoho dotýká.
Hyposenzitivita může být provázena nízkým svalovým tonem, a tak se mohou tyto děti jevit jako nešikovné, do všeho narážejí, klopýtají i o vlastní nohy. Mohou mít slabý úchop a při tělesných aktivitách se rychle unaví. Jiné děti s hyposenzitivitou vyhledávají silné hmatové vjemy, mohou například kousat nebo tlouct samy sebe.
Vestibulární systém
Přibližně polovina dětí a dospělých s PAS trpí obtížemi v oblasti vestibulárního vnímání, které zahrnuje pohyb, postoj, rovnováhu, koordinaci obou stran těla.
Vestibulární hypersenzitivita
Děti s vestibulární hypersenzitivitou mají nízkou toleranci vůči aktivitám zahrnujícím pohyb. Mají problém změnit směr, rychlost, nebo udržet tělo ve vzpřímené poloze. Některé děti s PAS uzamykají své klouby v rigidních pozicích, které jim pomáhají stabilizovat tělo. Tyto problémy je omezují v různých činnostech. Například takový fotbal nebo kotrmelec mohou být pro dítě s problémy ve vestibulární oblasti náročné, pokud ne zcela nemožné.
Vestibulární hyposenzitivita
Vestibulární hyposenzitivitu můžeme pozorovat u dětí, které se houpají dopředu a dozadu na židli nebo na houpačce tak silně, až se bojíme, že se jim udělá špatně. Tyto děti, podobně jako děti s vestibulární hypersenzitivitou, se mohou jevit jako nemotorné a mají problémy začít, nebo skončit aktivity spojené s pohybem (např. při štafetovém běhu – dítě vystartuje jako poslední, běží nemotorně, a když má zastavit, narazí do ostatních dětí). Při jídle jim padá příbor, ubrousky, neumí si najít místo na židli, padají z ní. Při snaze něco uklidit, nadělají ještě víc nepořádku.
Proprioceptivní systém
Svaly, šlachy a klouby vysílají zprávy, které nám pomáhají pohybovat se, sedět, držet předměty a udržovat rovnováhu, kráčet a vyrovnávat váhu při nošení těžkých předmětů. Děti, které mají problémy v této oblasti, si například drží hlavu, když si sedají ke stolu, drží se židle, když z ní vstávají a dívají se na nohy, jestli dělají to, co mají. Nedokážou kopírovat podle vzoru a projít překážkovou dráhu v tělocvičně může být pro ně nezvládnutelná úloha, stejně jako napodobování cviků. Chození po schodech a oblékání jim trvá dlouho a při dívání se do zrcadla jsou zmatené. Tyto děti působí unaveně, jednoduché činnosti je vyčerpávají – krájení jídla a samotné jezení je pro ně námahou.
Vizuální systém
V porovnání s ostatními systémy se zdá být vizuální systém u dětí s PAS poměrně silný. Obtíže ve vizuální oblasti se mohou projevit například tím, že neumí najít to, co hledají, ačkoliv to mají přímo před očima. To může způsobovat problémy při opisování z tabule, nebo udržení písma v řádku. Velkou roli hraje motivace dítěte, prostředí a podmínky, které pro něj jsou stresující. Když dítě není unavené, dokáže se soustředit.
Auditivní systém
Děti s PAS zpracovávají sluchové podněty jiným způsobem než běžné děti. Nejde o poškození sluchu, ale o jinou, neefektivní či nepřiměřenou interpretaci sluchových vjemů. Může jít opět o hypo-nebo hypersenzitivitu. Dítě s PAS může být hypersenzitivní na některé zvuky v konkrétních situacích, v jiných situacích se může jevit jako zcela hyposenzitivní i při obrovském hluku. Jakoby v některých případech dokázaly „vypnout“ sluch.
Auditivní hypersenzitivita
Některé děti s PAS negativně reagují na silné zvuky. Mohou mít strach z konkrétního zvuku, když se reálně vyskytne, nebo i tehdy, když si myslí, že nastane. Některé děti slyší jemné zvuky, například otírání se látky kalhot, a v té chvíli se nedokážou soustředit na nic jiného. Stejně tak cikání příboru o talíř může být nesnesitelné. Často v těchto situacích dochází k výbuchu a panické reakci. Některé děti nedokážou odfiltrovat zvuky v pozadí, neumí v takovém prostředí pracovat.
Auditivní hyposenzitivita
Mnoho učitelů a rodičů dětí s PAS se vyjádřilo, že se jim zdá, jakoby jejich děti neslyšely, co jim druzí říkají. Dokonce nereagují ani na zavolání jejich jména. Hyposenzitivní je dítě, které se jeví, jakoby nevnímalo, co se kolem něj děje, dívá se do prázdna.
Chuťové vnímání
Více než třetina dětí s PAS se vyhýbá určitým chutím, které jsou typické pro jídelníček dítěte, či konzumuje pouze jídla s určitou chutí, nebo jde obecně o vybíravé strávníky. Může se však například stát, že dítě si nechce čistit zuby, protože mu vadí příchuť zubní pasty. Některé děti například preferují velmi kyselé nebo kořeněné chutě, odmítají zeleninu nebo mléčné výrobky. Velmi důležité je v těchto případech spolupracovat s odborníky na výživu, aby se do stravy dítěte dostaly všechny důležité složky.
Čichové vnímání
Čichové vnímání se řadí k orálnímu (chuťovému) vnímání. Děti zvyknou vyhýbat se běžným pachům v domácnosti. Naše prostředí je plné různých vůní a zápachů, které neustále přicházejí do našeho čichového centra. Děti, které jsou citlivé na vůně, mohou být přesyceny pachy prostředí a směs vůní může být pro ně velmi nepříjemná.
Zdroj:
Mgr. Daniela Ponechalová Snoezelen pre deti a mladých ľudí s poruchou autistického spektra. Príručka vhodných terapií pre klientov s PAS a príklady dobrej praxe, vydalo Autistické centrum Andreas, ISBN 978-80-970549-8-4.
Zdroj ilustračního obrázku: ceron.jp
