Skip to main content
poruchy autistického spektra

SENZORICKÉ DYSFUNKCE U DĚTÍ S AUTISMEM

Senzorické dysfunkce se vyskytují téměř u každého dítěte s PAS a mají přímý dopad na jeho učení a chování. Záměrem příspěvku speciální pedagožky PaedDr. Jany Hrčové, Ph.D. je poukázat na tato propojení a dopady senzorických dysfunkcí na fungování dětí s PAS prostřednictvím přehledu výzkumných studií, které tyto souvislosti zkoumaly.

 

Děti a žáci s autismem vykazují množství chování a projevů, které mohou být propojené se senzorickými dysfunkcemi. A je dokázáno, že senzorické odlišnosti jsou spojené se  základními rysy autismu a se závažností autismu (Schaaf, Mailloux, 2015). Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM-V z roku 2013) má v rámci diagnostických kritérií pro poruchy autistického spektra zahrnuté i hypo nebo hyperreakivní reakce na senzorický imput nebo neobyčejný zájem o senzorické aspekty prostředí, jako jsou například nepřiměřené reakce na zvuky nebo textury, očichávání a dotýkání se předmětů, případně fascinace světlem a pohybem. Na odlišnosti v oblasti senzoriky poukazují i Thorová (2006) a Bazalová (2012). Zmiňují zejména hyper a hyposenzitivitu vůči některým podnětům (auditivním, taktilním) a na hyposenzitivitu (taktilním, vestibulárním, vizuálním a olfaktorickým).

Schopnost senzorické integrace je podle Ayres klíčová pro vývoj a učení dítěte. Je to schopnost třídit a organizovat smyslové informace z vnějšího prostředí a vlastního těla za účelem použití (Ayres, 2005). Je stejně klíčová, aby dítě reagovalo na prostředí adaptivním způsobem. Pokud senzorické informace nejsou zpracovány správně, následkem jsou různé těžkosti v učení a v chování. Cíleným poskytováním příležitostí k organizování  smyslových informací prostřednictvím senzomotorických aktivit, může dojít ke zlepšení schopnosti CNS organizovat tyto vstupy a na prostředí reagovat adaptivním způsobem (Bundy, Lane, Murray, 2007).

U dětí s autisem se často objevují těžkosti s lokalizováním stimulů, s motorickým plánováním a s imitací postury (Ayres, 2005). Dysfunkce senzorické integrace se mohou vyskytovat na třech úrovních. První je registrace. Děti s problémem v registraci jsou hyposenzitivní. Jejich mozek podněty dostatečně neregistruje vzhledem k jeho vyšší hranici citlivosti. Část dětí, které jsou hyposenzitivní vůči podnětům, je pasivní, letargická, jakoby bez zájmu a motivace. Druhá část dětí si vytvoří strategii a aktivní podněty vyhledává (tzv. senzorické strádání). Tyto děti jsou naopak velmi aktivní, neustále v pohybu a vykazují různé stereotypní chování. Druhá úroveň je modulace (regulační schopnost mozku přizpůsobit se intenzitě podnětu a adekvátní reagovat). Děti s problémem v modulaci jsou hypersenzitivní, tedy mají nízkou hranici citlivosti a i na běžné podněty reagují. Třetí úroveň je diskriminace, tedy schopnost rozlišovat kvalitu a trvání podnětu. Děti s problémem v oblasti diskriminace mají obtíže s plánováním a realizací pohybů (praxe), se školními dovednostmi atd. Důsledky dysfunkce se mohou projevit v různých oblastech každodenního fungování v domácím i ve školním prostředí.

Děti s PAS, které mají i dysfunkce  v oblasti senzoriky, mají obtíže v těchto oblastech:

  • sociální dovednosti (vyhýbání se skupině nebo naopak nepřiměřené chování ve skupinových aktivitách
  • emoční nestabilita – nepřiměřené reakce na kontakt nebo jeho aktivní vyhledávání, nepřiměřené reakce na některé situace
  • sebeobslužné a hygienické úkony – snaha vyhýbat se aktivitám jako čištění zubů, česání, stříhání, oblékání určitých oděvů…, případně problémy s koordinací při těchto činnostech
  • problémy s jídlem – omezený repertoár jídla, vyhýbání se určitým strukturám jídla
  • stereotypní a uvíznutá hra
  • problémy se školními aktivitami – obtíže se psaním, odmítání některých výtvarných a pracovních činností, chování se v lavici, v jídelně, v tělocvičně…
  • chování na hřišti – vyhýbání se pohybovým aktivitám (buď ze strachu nebo kvůli nedostatečné dovednosti)
  • nepřiměřeně nízká nebo vysoká úroveň aktivity
  • stereotypní projevy chování
  • nepřiměřený svalový tonus, motorické plánování, nepřiměřená posturální kontrola (většinou nízká)

U dětí s PAS se navíc zjistilo, že atypické vzorce ve zpracování podnětů ovlivňují i základní symptomy autismu (deficity v komunikaci, sociální interakci a repetitivním chování (Glod, 2015). Děti se závažnějšími formami autismu vykazovaly závažnější problémy v senzorickém zpracování (Burns, et al. 2017). Dysfunkce v senzorické integraci ovlivňují i akademické výkony a pozornost dítěte s PAS. Podle Reynolds et al. (2011)  nedostatečné auditivní zpracování a  taktilní zpracování (hypersenzitivita) ovlivnilo celkový akademický výkon dětí. Měly problémy s plněním školních úloh, protože bylo pro ně náročné filtrování nepodstatných podnětů (nepříjemný taktilní imput, zvuky z prostředí) nebo se nedokázaly zaměřit na méně výrazné podněty.

Prevalence senzorických dysfunkcí je u dětí s PAS velmi vysoká. Schaaf et al. (2012) udává 80 – 90% výskyt, Tavasoli, Miller et al. (2017); Glod et al. (2015) hovoří o více než 90% výskytu.

 

Možnosti zjištění dysfunkce v senzorické integraci

Jednou z možností zjišťování úrovně senzorického zpracování u dětí jsou dotazníky. Najčastěji používaným nástrojem je Senzorický profil. Je to 125-položkový dotazník, který vyplňují rodiče dítěte. Položky jsou rozdělené do 8 kategorií (zrak, sluch, chuť/čich, dotek, pozice těla, pohyb, úroveň aktivity a emoce/sociální chování). Využívá 5-bodovou Likertovu škálu na ohodnocení frekvence různých vzorců chování a reakcí. Byl ověřený na přibližně 1 200 intaktních dětech.

Senzorický profil má svoji zkrácenou verzi – Krátký senzorický profil. Je redukovaný na 38 položek, jejichž rozdělení do oblastí je mírně odlišné (taktilní senzitivita, čichová a chuťová senzitivita, citlivost na pohyb, hyporeagibilita/vyhledávání podnětů, sluch- filtrování, nízká úroveň energie/slabost, zraková/sluchová citlivost). Skóre dosažené v dotazníku může indikovat typický výkon, pravděpodobnou odlišnost nebo jednoznačnou odlišnost. Podle Lane et al. (2010) má tento profil velmi dobré psychometrické vlastnosti a je velmi vhodný k výzkumným účelům.

Z jiných nástrojů můžeme ještě vzpomenout Sensory Processing Measure (v našich podmínkách se nevyužívá) nebo dotazník WN-FBG (Fragenbogen zur Wahrnehmungsentwicklung) vytvořený Rakouskou společností senzorické integrace. Nevýhodou všech zmíněných dotazníků je jejich subjektivita, když data jsou získána z odpovědí rodičů. Objektivnějšími metodami na zjištění dysfunkce v senzorické integraci jsou testové metody. Za nejspolehlivější je považovaný SIPT – Sensory Integration and Praxis test vytvořený A. J. Ayres. Je jediným standardizovaným nástrojem na zjištění dysfunkcí senzorické integrace. Sestává ze 17 subtestů, které jsou zaměřené na různé oblasti zpracování vestibulárních, proprioceptivních a taktilních podnětů a praxe.

 

Použitá metoda

Abychom mohli poukázat na senzorické odlišnosti dětí s PAS a jejich dopad na každodenní fungování, použili jsme analýzu sekundárních zdrojů. Prohledali jsme fulltextové databáze karentovaných časopisů ScienceDirect a Springer. Do přehledu jsme zařadili ty studie, které splnily následující kritéria:

  • Šlo o původní výzkumné studie
  • Byly publikovány mezi lety 2010 – 2017
  • Objektem výzkumu byli jednotlivci – děti diagnostikované některou z poruch autistického spektra
  • Jako metoda hodnocení byl použitý senzorický profil nebo jeho zkrácená verze (Krátký senzorický profil)
  • Do přehledu byly zahrnuty jen výzkumy, jejichž objektem byly děti předškolního a školního věku.

Při vyhledávání jsme použili následující kombinace klíčových slov: ,,sensory profile+ autisme“, ,,sensory integration dysfunction+autism“, ,,sensory processing disorder+autism“. Vyloučili jsme studie, které použily jiný nástroj než Senzorický profil nebo Krátký senzorický profil, studie, které se zaměřovaly jen na odlišnosti v senzorickém zpracování u dětí s PAS a jiné přehledové studie. Do přehledu jsme nakonec zařadili 7 výzkumných studií, které splňovaly požadovaná kritéria.

V následujícím textu uvádíme přehled jednotlivých výzkumů (viz tabulku 1) podle roku publikování. Tabulka obsahuje jen základní údaje o jednotlivých studiích: autorů, počet respondentů, jejich věk, použitý nástroj,  předmět zkoumání a výsledek výzkumu.

 

Tab. č. 1

Tab. 1: přehled výzkumných studií zkoumajících souvislosti mezi senzorickými dysfunkcemi a obtížemi v každodenním fungování

Autoři Výzkumný vzorek Věk Předmět výzkumu Použitý nástroj
Hilton, et al. (2010) AS/VFA – N=36; kontrolní skupina -N=26 6-10 Vztah mezi senzorickou responzivitou a závažností sociálních deficitů SP, SRS
Reynolds, et al. (2011) AS – N=27; kontrolní skupina N=28 6-12 Dopad atypického senzorického zpracování na úroveň kompetence a účasti v aktivitách SP, CBCL
Hochhauser, Engel-Yeger, (2010) VFA – N=25; kontrolní skupina – N=25 6-11 Souvislost mezi senzorickým zpracováním a účastí na volnočasových aktivitách SSP, CAPE
Lane et al. (2010) N=54 3-9,5 Souvislost mezi senzorickým zpracováním a adaptivním chováním SSP, VABS
Wigham et al. (2015) N=53 8-16 Vztah mezi abnormalitami  v senzorickém zpracování, repetitivním chováním, netolerancí nejistoty a úzkostmi. SSP, RBQ, SCAS, IUS-P
Black ,et al. (2017) PAS – N=39; kontrolní skupina -N=40 6-11 Souvislost mezi senzorickým zpracováním a účastí na volnočasových aktivitách SSP, RBQ, SCAS-P
Tseng, et al. (2011) PAS-N=67; kontrolní skupina – N=45 4-7 Souvislost mezi senzorickým zpracováním a emočními a behaviorálními problémy SP-C, CBCL-C

Vysvětlivka: SP – VFA – vysokofunkční autismus, AS – Aspergerův syndrom, SP – senzorický profil, SSP – krátký senzorický profil, CBCL – Child behaviour checklist, SRS – Social responsivity scale, CAPE – Children`s assessment of participation and enjoyment, VABS – Vineland adapive behavior scale, RBQ – Repetitive behaviour questionnaire, SCAS – Spence children`s anxiety scale, IUS-P – Intolerance of uncertainity scale – Perent version SCAS-P – Spence children`s anxiety scale – Parent version

 

Studie Hilton et al. (2010) se zaměřila na souvislost mezi senzorickou responzivitou a závažností sociálních deficitů u dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem.  Porovnávala se skóre v senzorickém profilu (SP) a škále sociální responzivity (SRS). Zjistily se významné rozdíly mezi kontrolní skupinou dětí s typickým vývojem a dětí s AS/VFA. Největší rozdíly byly zaznamenány v oblasti auditivního, multisenzorického, vestibulárního a taktilního zpracování. Dále se zjistilo, že čím atypičtější senzorické zpracování, tím větší mohou být deficity v sociálních dovednostech u všech dětí. Nejen u těch s AS/VFA. Největší dopady na sociální oblast měly deficity v oblasti multisenzorického zpracování, taktilního zpracování a orálního a olfaktorického zpracování. Navzdory tomu, že v auditivním zpracování byly u dětí s AS/HFA zaznamenány nejvíce atypické reakce, nemělo to souvislost se sociálními deficity. Výsledky potvrdily zjištění z předcházejících starších studií.

Lane et al. (2010) se zaměřili na souvislost mezi senzorickým zpracováním a adaptivním chováním dětí s autismem. Výzkum přinesl smíšené výsledky v rámci asociace vzorců senzorického zpracování a klinického obrazu autismu. Byla prokázána značná provázanost poruchy hypo nebo hypersenzitivity s obtížemi v komunikaci a s maladaptivním chováním. Na základě analýzy se vyprofilovaly tři skupiny dětí (děti nepozorné postrádající podněty, děti s hypo/hypersenzitivitou ve všech oblastech a zejména v oblasti čichu a chutě a děti s hypo/hypersenzitivitou ve všech oblastech a zejména zvýšenou citlivostí na pohyb). Děti s hypo/hypersenzitivitou a senzitivitou v oblasti čichu a chuti měly značně výraznější obtíže v komunikaci než ostatní děti. Naopak děti s hypo/hypersenzitivitou  a zvýšenou citlivostí na pohyb vykazovaly nejlepší komunikační kompetence. Byla zjištěna i pravděpodobná asociace mezi vzorci senzorického zpracování a maladaptivním chováním. Jako prediktory zvýšené míry maladapivního chování byly zjištěny: auditivní filtrování, citlivost na pohyb, čichová a chuťová citlivost. Děti s více typickým zpracováním v těchto oblastech vykazovaly i méně maladapivního chování.

Jiný výzkum, který hledal souvislost mezi dysfunkcemi v senzorickém zpracování  a jejich dosahem na emoční a behaviorální problémy dětí s PAS, takový jednoznačný dopad na emocionální a behaviorální problémy dětí neprokázal. Děti s PAS sice vykazovaly výraznější odlišnosti v senzorickém profilu než kontrolní skupina, ale korelace mezi senzorickým zpracováním a uvedenými problémy byly nižší než u kontrolní skupiny. Znamená to, že při vzniku problémů u dětí s PAS mohou sehrávat roli i jiné faktory, a zároveň, že u typicky vyvíjejících se dětí s emočními a behaviorálními problémy mohou senzorické dysfunkce sehrávat větší roli, než by se očekávalo. Dále se zjistilo, že prediktorem internalizovaných problémů v chování je senzorická defenzivita (vyhýbání se podnětům). Externalizované problémy v chování u dětí s PAS korelovaly se senzitivitou (nepřiměřené reakce na podněty)  (Tseng, et al. 2011). V obou případech mají děti nízkou hranici tolerance podnětů, což je vede buď k vyhýbání se a odmítání aktivit, kde je větší množství podnětů nebo některé nepříjemné podněty, nebo to vede k nepřiměřeným reakcím a rychlému rozrušení dětí.

Senzorické odlišnosti mohou mít dopad i na repetitivní chování dětí a nepřímo i na úzkostné projevy dětí s PAS. Potvrdil to výzkum Wigham et al. (2015), který zjistil, že existuje přímé propojení od hyposenzitivity k trvání na jednotvárnosti a ke stereotypním motorickým projevům a propojení od senzorické hypersenzitivity k trvání na jednotvárnosti. Také se u zkoumaného vzorku našla sekvenční trajektorie od hypo a hypersenzitivity přes netoleranci nejistého a úzkosti až k trvání na jednotvárnosti.

Spojitost mezi odlišnostmi v senzorickém zpracování a úzkostmi (různé typy: separační úzkost, fobie, sociální úzkost) a trváním na jednotvárnosti zkoumali Black et al. (2017). Jejich výsledky poukazují na fakt, že u dětí s PAS je souvislost mezi výskytem separační úzkosti nebo specifické fobie a trváním na jednotvárnosti, protože to se vyskytuje společně s hypersenzitivitou. Jinak řečeno, hypersenzitivita může mít nepřímý dopad na výskyt úzkostných projevů dětí s PAS, protože podmiňuje trvání na jednotvárnosti a to zas může podmiňovat separační úzkost nebo specifickou fobii. Tato souvislost byla zjištěná jen u dětí s PAS a u kontrolního vzorku (běžné děti) se toto propojení vůbec nevyskytovalo. Naopak nepotvrdila se souvislost mezi hypersenzitivitou a sociální úzkostí, což se původně nepředpokládalo. Studie těchto autorů přináší podobné závěry jako předešlý výzkum autorů Wigham et al. (2015).

Reynolds et al. (2011) zkoumali, jaká je role senzorického zpracování pro úroveň kompetencí a účast na aktivitách. Předpokládali, že čím jsou větší deficity v senzorickém zpracování (slabá registrace, vysoká citlivost), tím je nižší úroveň kompetence. Zkoumala se široká škála kompetencí (škola, aktivity, sociální kompetence). Výsledky prokázaly, že děti s vyšší citlivostí a tendencí vyhýbat se podnětům měly nižší úroveň kompetencí a zapojovaly se do menšího množství aktivit, jelikož ty vyžadovaly tolerování podnětů (vizuální, vůně, textury), které jim nebyly příjemné. V důsledku toho děti ani nemohly být v daných aktivitách úspěšné.

Podobně orientovaný byl výzkum autorů Holzhauser, Engel-Yeger (2010), kteří zjišťovali dopad senzorického zpracování u dětí s vysokofunkčním autismem na zapojování se do volnočasových aktivit a radost z těchto aktivit. Prokázalo se, že čím jsou závažnější obtíže v senzorickém zpracování, tím větší dopad to má na různorodost aktivit a intenzitu zapojení se. Děti s problémy v taktilním zpracování preferovaly aktivity s větší fyzickou námahou (práce s náčiním, skateboard, jízda na kole…) a vyhýbaly se kontaktním aktivitám. Naopak děti s vyšší citlivostí vůči pohybu se   zapojovaly převážně do statických aktivit (videohry, kreslení, skládání puzzle…). Podobné aktivity volily i děti s nízkou energií, protože nevyžadovaly námahu ani motorickou koordinaci.

 

Závěr

Všechny studie potvrdily atypické vzorce v senzorickém zpracování dětí s autismem a jejich propojení s problémy v každodenním fungování: účast na aktivitách, úroveň kompetencí, vzorce chování, sociální a komunikační deficity, trvání na jednotvárnosti, úzkostné projevy a jiné emoční a behaviorální problémy. Senzorické dysfunkce jsou u dětí s autismem mnohem častější a výraznější než u intaktních dětí, což také potvrdily všechny studie, v nichž figurovala i kontrolní skupina typicky vyvíjejících se dětí.

Uvedené výzkumné studie kladly důraz jen na oblast registrace a na oblast modulace podnětů. Chybí ale výzkumné studie sledující přímé propojení na jednotlivé dovednosti (motorické, akademické, sebeobslužné aj.). V takovém případě by bylo zapotřebí zvolit jiná kritéria na zahrnutí výzkumů do přehledu.

To, že atypické zpracování podnětů má dopad na závažnost sociálních deficitů, u dětí s autismem může být podmíněno skutečností, že sociální interakce má i multisenzorický rozměr. (Hilton, et al. 2010). Dítě s autismem musí být schopné zpracovat a organizovat velké množství podnětů najednou. Ze senzorického hlediska musí být schopné akceptovat blízkost druhé osoby, respektive její osobní zónu, vyžaduje přiměřené emoční reakce a také regulaci vzorců chování (stereotypní nebo agresivní chování).

Také se očekává, že dítě s PAS, zejména je-li začleněné v běžné třídě, se bude účastnit stejných nebo podobných aktivit jako jeho vrstevníci, což vzhledem k odlišnostem ve zpracování nemusí být vždy možné (srov. Hochhauser, Engel-Yeger, 2010). V takovém případě by bylo vhodné poznat senzorické zvláštnosti dítěte, aby bylo možné předpokládat jeho ochotu zapojit se do aktivit.

Pokud senzorické dysfunkce ovlivňují každodenní fungování dítěte s PAS a propojují se s různými problémy v chování, měli by speciální pedagogové a ostatní odborníci zůstat vnímaví vůči senzorické oblasti a senzorickým zvláštnostem, aby nedocházelo k povrchní interpretaci nebo chybné interpretaci chování a problémů těchto dětí. Což se v praxi nezřídka děje, když jsou jednotlivé projevy interpretované v lepším případě jen jako součást diagnózy, v horším případě jako lenost, neochota se přizpůsobit a spolupracovat nebo nezájem.

Nebude-li se senzorickým dysfunkcím  věnovat dostatečná pozornost, u dětí se později mohou vyskytnout i úzkosti a jiné problémy v chování (Wigham, et al. 2015).

 

 Autorka: PaedDr. Jana Hrčová, Ph.D.

Zdrojový dokument: Expresívne terapie vo vedách o človeku 2018 : konferenčný zborník z príspevkov, ktoré odzneli ako súčasť 4. ročníka vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou / Kováčová, B.; Magová, M.; Hrčová, J.. – Ružomberok (Slovensko) : Katolícka univerzita v Ružomberku. VERBUM – vydavateľstvo KU, 2018. – ISBN 978-80-561-0563-4, s. 120-127

 

Reference

American Psychiatric Association. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders. 5th. Edition. Arlington, VA: American Psychiatric Association, 2013. 947 p. ISBN 978-0-89042-554-1.

AYRES, J. Sensory integration and the child. Understanding hidden sensory challanges. 25th Anniversary Edition. Los Angeles, California: Western Psychological Services, 2005. 211 p. ISBN 978-0-87424-437-3.

BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra: v kontextu české psychopedie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 278 s. ISBN 978-80-210-5930-6.

BLACK, K. R. et al. Linking Anxiety and Insistence on Sameness in Autistic Children: The Role of Sensory Hypersensitivity. In Journal of autism and developmental disorders. Vol. 47. No. 8. 2017.  p. 2459-2470. ISSN 1573-3432.

BUNDY, A. C., LANE, S. J., MURRAY, E. A. Sensorische Integrationstherapie – Theorie und Praxis. 3. Aufl. Heidelberg: Springer, 2007. 536 S.  ISBN 978-3-540-33063-9.

BURNS, C.  O. et al. A Systematic Review of Assessments for Sensory Processing Abnormalities in Autism Spectrum Disorder. In Review Journal of Autism and Developmental Disorders. Vol. 4. No. 3. 2017.  p. 209-224. .ISSN: 2195-7185

DUNN, W., BROWN, C.  Factor analysis on the Sensory Profile from a national sample of children without disabilities. In American Journal of Occupational Therapy. Vol. 51. No. 7. 1997. p. 490-495.

GLOD , M. et al. Psychological correlates of sensory processing patterns in individuals with autism spectrum disorder: A systematic review. In Review Journal of Autism and Developmental Disorders. Vol. 2. No. 2 2015. p. 199-221. ISSN: 2195-7185

HILTON, C. L. et al. Sensory responsiveness as a predictor of social severity in children with high functioning autism spectrum disorders. In Journal of autism and developmental disorders. Vol.  40. No. 8. 2010. p. 937-945. ISSN 1573-3432.

HOCHHAUSER, M.,  ENGEL-YEGER, B. Sensory processing abilities and their relation to participation in leisure activities among children with high-functioning autism spectrum disorder (HFASD). In Research in Autism Spectrum Disorders. Vol. 4. No. 4. 2010. p. 746-754. ISSN 1750-9467.

LANE, A. E. et al. Sensory processing subtypes in autism: Association with adaptive behavior. In  Journal of autism and developmental disorders. Vol.  40. No. 1. 2010. p. 112-122. ISSN 1573-3432.

REYNOLDS, S. et al. A pilot study examining activity participation, sensory responsiveness, and competence in children with high functioning autism spectrum disorder. In Journal of autism and developmental disorders.  Vol. 41. No. 11. 2011. p. 1496-1506. ISSN 1573-3432.

SCHAAF, R. C. et al. Occupational therapy and sensory integration for children with autism: a feasibility, safety, acceptability and fidelity study. 2012 Department of Occupational Therapy Faculty Papers. Paper 13. Dostupné na www:  http://jdc.jefferson.edu/otfp/13 citované dne: 12.02.2018.

SCHAAF, R. C., MAILLOUX, Z. Clinician’s Guide for Implementing Ayres Sensory Integration®: Promoting Participation for Children With Autism. American Occupational Therapy Association, 2015. 209 p. ISBN 978-1569003657.

TAVASSOLI, T., MILLER, L. J. et al. Sensory reactivity, empathizing and systemizing in autism spectrum conditions and sensory processing disorder. In Developmental cognitive neuroscience.  2017. ISSN: 1878-9293

THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra: dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, dezintegrační porucha. Vyd. 2. Praha: Portál, 2012, 453 s. ISBN 978-80-262-0215-8.

TSENG, M. H. et al. Emotional and behavioral problems in preschool children with autism: Relationship with sensory processing dysfunction. In  Research in Autism Spectrum Disorders. Vol. 5. No. 4. 2011. p. 1441-1450. ISSN 1750-9467.

WIGHAM S. et al. The interplay between sensory processing abnormalities, intolerance of uncertainty, anxiety and restricted and repetitive behaviours in autism spectrum disorder. In Journal of Autism and Developmental Disorders.  Vol. 45. No. 4. 2015. p. 943-952. ISSN: 1573-3432