Text nás seznamuje s výsledky jednoho z výzkumů působení multisenzorické místnosti na pacienty s chronickou bolestí. Studie porovnávala účinky metody Snoezelen s jinými relaxačními technikami. U skupiny, která absolvovala setkání v multisenzorické místnosti, se projevily výraznější pozitivní efekty nejen v úrovni pociťované bolesti, ale také v oblastech jako sebedůvěra či kvalita života.
Každý člověk má ve svém životě zkušenost s nějakou formou bolesti, ať už je následkem něčeho jednoduchého, jako je bolest hlavy nebo zubů, anebo je důsledkem komplikovanějších onemocnění. Důležitým faktorem je, že tato bolest je krátkodobá a může být odstraněna léky nebo chirurgickým zákrokem. Důsledky této bolesti neovlivňují zásadním způsobem naši existenci a může být zachována běžná úroveň aktivity, pokud se tento problém vyřeší. V některých případech může bolest způsobovat závažnější problémy, to se týká přibližně 5 % populace západního světa. Tito lidé nereagují na léčbu medikamenty a vyhledání lékařské pomoci má malý nebo žádný efekt. Dlouhodobě podstupují různá vyšetření pro zjištění příčin bolesti nebo vyhledávají různé typy léčby. Člověk se přirozeně pokouší zbavit bolesti tak rychle, jak je to jen možné. Když toho dosáhne, celá zkušenost s bolestí je rychle zapomenuta. Lidé s chronickou bolestí mohou být zoufalejší, pokud měsíce nebo roky podstupují léčbu a ta selhává. V důsledku toho se někteří snaží předcházet aktivitám, které by bolest mohly zhoršit. Pokud ani to nepomáhá, dochází u nich ke zhoršení nálady nebo až k depresím.
Z klinického hlediska je bolest koncept, který byl zaveden v 50. letech 20. století za účelem pokusit se vyřešit problémy související s chronickou bolestí. Zaváděly se různé specifické procedury, které se měly zabývat chronickou bolestí a pokusit se o to, aby byla tolerovaná a aby se člověk naučil přijmout skutečnost, že bolest nezmizí, a byl obeznámen s tím, že přijdou období, kdy bude schopný vést do určité míry normální život s přetrvávající bolestí. Problém však spočíval v tom, že tehdejší odborníci na bolest se snažili ji „léčit“, což dále podporovalo závislost na lékařské instituci a člověka udržovalo v „roli nemocného“. Navíc odborníci z oblasti lékařství nebyli dostatečně schopni řešit mnohé problémy, které se objevovaly v životech pacientů – například špatná nálada, deprese, snížená aktivita a finanční a sociální problémy. Až po letech odborníci z oblasti medicíny uznali, že svůj podíl při podpoře těchto pacientů mohou mít i další členové multidisciplinárního týmu jako sestry/ošetřovatelé, fyzioterapeuti nebo psychologové.
Toto vedlo k dramatickému posunu ve vnímání chronické bolesti a k zavedení toho, co dnes známe jako „copingové strategie“ – jsou to schopnosti, které si pacienti osvojují, aby mohli vést život v přijatelné kvalitě a zároveň dokázali žít s přetrvávající bolestí. V posledních dvou dekádách byly k vidění mnohé přístupy, které byly do péče zavedeny celým multidisciplinárním týmem – různé aktivity, poradenství a psychologické přístupy, například relaxace. Cílem je, aby si pacient osvojil některé techniky, které by zmenšily jeho závislost na odbornících, a mohl dále žít svůj život.
Jedním z přístupů, který se stal pevnou součástí této oblasti, je relaxace. A existuje důkaz, který tvrdí, že bolest a relaxace nemůžou koexistovat. Vědci blíže zkoumali využití relaxace při zvládání různých typů chronické bolesti a tvrdí, že je to strategie, která se může použít a mít pozitivní výsledky u pacientů potýkajících se s chronickou bolestí. Ačkoli relaxace přímo nemění samotnou míru bolesti, současné poznatky naznačují, že může zlepšit copingové schopnosti jednotlivců, což nepřímo pozitivně působí i na míru bolesti. Mnoho odborníků na bolest doporučuje využívání relaxace a míní, že by mělo být realizováno více výzkumů, které by podpořily její využívání, a navíc by měla být věnována větší pozornost typu prostředí, ve kterém se relaxace vykonává. Takové faktory jako například pohodlí v místnosti můžou ovlivnit efektivitu relaxačních technik. Nemocniční prostředí častokrát není vhodné pro uplatňování relaxačních technik, je hlučné, chladné, působí klinicky a pro pacienty může být náročné cítit se tam pohodlně. Bylo by však nepřístupné a finančně neefektivní navštěvovat všechny pacienty v domácím prostředí a strávit určitý čas učením pacienta relaxačním technikám. A právě Snoezelen se může stát prostředím, které bude více podporující.
V minulosti nebylo na využití Snoezelenu zaměřeno mnoho výzkumů, mnoho lidí zakládalo jeho využívání na vlastních intuitivních pocitech – je to vhodné místo, a proto může být užitečné pro mnohé uživatele. Narůstá množství důkazů, které tato tvrzení podporují a naznačují, že příjemná a pokojná atmosféra, kterou pacient zažije v prostředí Snoezelenu, má podobný efekt jako relaxace.
Tyto skutečnosti se vztahují především na cílovou skupinu lidí s mentálním postižením a s demencí. Zatímco výsledky výzkumů jsou slibné, odborníci z oblasti chronické bolesti nepřijmou Snoezelen bez alespoň minimálního množství důkazů o jeho pozitivním efektu. Proto vznikl záměr realizovat výzkum v oblasti Snoezelenu a chronické bolesti.
Do této studie bylo vybráno několik dospělých, kteří zažívali chronickou bolest po mnoho let. Tito jednotlivci měli přístup do Snoezelenu, podstoupili různá měření a jejich výsledky byly porovnány se stejnou skupinou jednotlivců, kteří namísto Snoezelenu využívali relaxační techniky tradičním způsobem. Šlo o náhodný kontrolní výzkum, protože se nám jevil jako nejvhodnější způsob pro hodnocení strategie v oblasti chronické bolesti.
Výzkumu se zúčastnilo 73 pacientů, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin a mohli absolvovat buď dvě setkání ve Snoezelenu, nebo dvě setkání, během kterých se učili relaxační techniky. Na vyhodnocení efektivity bylo využito několik výstupů měření. Šlo o bolest, úzkost, depresi, kvalitu života a sebedůvěru – faktory, které ovlivňuje chronická bolest. Výsledky jsou slibné a určitým způsobem neočekávané. Skupina, která absolvovala relaxační techniky, si vedla podobně dobře jako jiné skupiny, ve kterých se uplatňovala relaxace. Ale skupina, která absolvovala Snoezelen, si vedla lépe, došlo k výraznějším zlepšením v oblastech jako sebedůvěra, kvalita života a, což je nejpodstatnější, i v oblasti samotné bolesti. Jak jsme uvedli výše, relaxace neovlivní míru bolesti přímo, a tento výsledek ukázal, že skupina, která absolvovala Snoezelen, si vedla lépe než skupina, která absolvovala relaxační techniky. I na základě výsledků tohoto výzkumu se začalo mnoho klinik ve Velké Británii, které se zaměřují na chronickou bolest, více zajímat o využití Snoezelenu i v jiných oblastech jako neurochirurgie, poranění páteře nebo akutní bolesti.
Novější studie autora hodnotila potenciál Snoezelenu u pacientů v terminálním stádiu choroby, kteří navštěvovali denní centrum v místním hospici. Tato práce podpořila vědomí, že Snoezelen může být vhodným prostředkem v paliativní péči, a podpořila přesvědčení, že prostředí může pozitivně ovlivnit pohodu a pocit klidu u umírajících pacientů.
Rádi bychom vzpomněli i kvalitativní komentáře účastníků obou studií. V rámci projektů jsme pracovali se skupinou dospělých jednotlivců, kteří byli těžce postižení, a přístup k některému vybavení a komponentům byl pro ně často složitý. Například prolezení do bazénu s kuličkami může být pro někoho, kdo je těžce postižený a navíc trpí velkými bolestmi, obrovskou výzvou, ale skupiny byly motivované a často se pokoušely úkoly zvládnout. Navíc výsledek účastníci komentovali jako hodný námahy. Jeden z pacientů podle svých slov zpočátku nechápal, co jsme chtěli dokázat tím, že jsme mu nabídli prostředí jako Snoezelen, které je pravděpodobně vhodnější pro děti. Na konci setkání změnil svůj názor a byl rád, že se mohl zapojit.
Kvalitativní komentáře byly sesbírány i u účastníků v paliativní péči, kteří se zúčastnili druhé studie a kteří kolektivně identifikovali čtyři hlavní oblasti: klid, relaxace, prostředí a pokračující působení.
Tyto dvě studie podpořily výsledky předcházejících výzkumů zaměřených na jednotlivce s mentálním postižením nebo geriatrické klienty a potvrdily intuitivní pocity mnohých odborníků, kteří dlouhodobě využívali Snoezelen. Uvedené dvě studie jsou důležitým příspěvkem v oblasti Snoezelenu ze dvou důvodů. Zaprvé prokázaly, že se Snoezelen nemusí omezovat ve svém využití a že i oblast zdravotnictví může profitovat z tohoto přístupu. Zadruhé doložily, že je Snoezelen možné hodnotit vědecky, a tak může být akceptován i v oblasti medicíny a akutní zdravotní péče.
Zdroj:
SCHOFIELD, P. Randomized controll trials in palliative care and chronic pain. In. MERTENS, K. – VERHEUL, A. Snoezelen – viele Länder – viele Konzepte, Berlin, 2003. P. 167-169.
Překlad z originálu do slovenštiny: Jana Hrčová
Překlad ze slovenštiny do češtiny: Milan Ončák
Zdroj ilustračního obrázku: www.snoezelen.info
