Domov pro osoby se zdravotním postižením Sulická v Praze nabízí pobyt v multisenzorické místnosti jako prevenci vzniku agrese
Při práci s našimi klienty se snažíme předcházet vzniku agrese. Eliminovat spouštěče, které mohou být u každého jiné. U někoho je to velké teplo, špatné jídlo nebo nevhodné chování spolubydlícího. Pokud tedy pracovník vidí, že by mohlo dojít k problémovému chování, využije se místnost Snoezelen k relaxaci a zklidnění.
Rozhovor s garantkou konceptu Snoezelen v Domově pro osoby se zdravotním postižením Sulická v Praze Janou Biňovcovou.
Představte nám prosím zařízení Domov pro osoby se zdravotním postižením Sulická.
Domov Sulická poskytuje celoroční pobytovou sociální službu lidem s mentálním a kombinovaným postižením a to ve věku od tří let s tím, že horní hranice věku není stanovena. Kapacita naší služby je 163 osob. Nabízíme dva druhy sociálních služeb, a to domov pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení. V naší organizaci se plošně snažíme uplatňovat ve vztahu ke klientům přístup zaměřený na člověka. Vnímáme to jako způsob na cestě k humanizaci naší služby. Nepojímáme ho psychoterapeuticky, ale inspirovali jsme se jeho principy, které se snažíme promítnout do všech aktivit týkajících se klientů včetně individuálního plánování. Stavíme na partnerském vztahu a pozitivním přístupu k člověku, kterého vnímáme jako jedinečnou osobnost se svými unikátními potřebami, přáními a sny.
Jako do vašeho konceptu práce zapadá relaxační místnost Snoezelen?
Relaxační místnost máme v našem domově již od roku 2015. U jejího zrodu stála kolegyně Barbora Kohoutová, nynější vedoucí přímé péče, která se podílela na realizaci a zařizování. Já jsem tuto štafetu přebrala před třemi roky, kdy jsme ještě doladili některé prvky a vytvořili metodiku. Původní záměr byl, aby místnost sloužila pouze k relaxaci a k možnosti využití těchto prostor u klientů s nejvyšší mírou podpory. Měli jsme pouze vodní postel, která byla u klientů velmi oblíbená, a tudíž bylo nasnadě vydat se touto cestou a zřídit místnost Snoezelen. Paní ředitelka byla tomuto konceptu velmi nakloněna, takže jsme mohli pořídit adekvátní vybavení. Postupem času jsme zjistili, že místnost přináší daleko víc, než jen relaxaci a to rozvoj kognitivních funkcí a smyslovou stimulaci. Hlavně je to místo bezpečí a důvěry, jak pro klienty a jejich rodinné příslušníky a blízké, tak pro zaměstnance.
Co bylo pro Vás důležité, když jste zařizovala Snoezelen místnost? Jak jste se rozhodovali pro jednotlivé komponenty?
Kromě nadšení jsou při zřizování multismyslové (multisenzorické) místnosti vždy nutné dva klíčové předpoklady. Vhodný prostor a podpora vedení. Máme to štěstí, že máme obojí. Naše místnost je velká, proto i možnosti jsou variabilnější. Určitě jsme se snažili místnost vybavit tak, aby byla adekvátní pro všechny naše klienty. Ne vždycky hlavní roli hraje diagnóza klienta, ale spíš jeho povaha, nálada a momentální zdravotní stav. Hodně často si všímám, že klienti v seniorském věku nechtějí tolik do měkkých vaků a nábytku, ze kterého se hůře vstává, ač jsme jim kdykoli nablízku s pomocí. Raději vyhledávají křesla, či stabilní prvky. U mladších klientů je oblíbené houpací křeslo ve tvaru listu a vodní postel. Místnost máme bílou, aby byla umožnovala variabilitu využití. Co se týká vybavení, pořizovali jsme vše několik let. Kromě pomůcek na zrakovou a sluchovou stimulaci, aromadifuzérů, vibračních a taktilních pomůcek, máme dostatek měkkého nábytku. Jsme velmi vděčni i 3lobitu, který s námi již několik let spolupracuje a vždy nám dokázal pomoci radou a doporučením.
Jak využíváte multisenzorickou místnost? Jaké aktivity v ní vykonáváte?
Naši místnost Snoezelen se snažíme využívat v tom nejširším spektru možných intervencí. Tedy nejen pro relaxaci, která je velmi důležitá, ale i jako místo vzájemného setkání, prostor důvěry a bezpečí, zklidnění a uvolnění. Probíhají zde terapeutické aktivity – někdy hodiny muzikoterapie, taneční terapie či dramaterapie – využíváme koncept bazální stimulace, probíhá zde pedagogická podpora, zážitkové hodiny a rozhovory. Jsem zároveň koordinátor duchovních potřeb, takže naši místnost využívám v situacích, kdy s klienty chci v důvěrném rozhovoru právě zacílit na tato témata. Zejména v tak citlivých chvílích, kdy zemře někdo blízký. Je velmi důležité tato témata otvírat, jelikož jejich tabuizace vyvolává ještě větší obavy a neklid. Místnost Snoezelen nám pro to nabízí klidné a bezpečné místo. Rozhovor tohoto typu začínám nejdřív v obecné rovině, klidně nejdříve pustíme oblíbenou relaxační hudbu, aby došlo k uvolnění, povídáme si o obecných věcech, co je nového a pak rozhovor nasměřuji na dané téma. Na konci našeho setkání se zase rozloučíme vybranou písní. Po celou dobu si klient určuje, jaké zrakové stimuly jsou mu příjemné.
Vaše zařízení má velmi různorodé klienty – liší se i Váš přístup k nim v multisenzorické místnosti?
Samozřejmě. Jak jsem již v úvodu zmínila, v rámci přístupu zaměřeného na člověka je i intervence ve Snoezelenu přímo „ušitá“ klientovi na míru. Vycházíme primárně z jeho potřeb, míry podpory a momentální situace. Ideální samozřejmě je, když může být klient ve Snoezelenu s pracovníkem sám. Ale ne vždy je to možné. Individuální setkání často uplatňujeme právě v rámci pedagogické podpory či v situacích, kdy se Snoezelen stává bezpečným místem pro řešení vážných témat. Při relaxacích se zde setkává více klientů, nikdy však více než pět.
Jinak vypadá setkání s klientem s nejvyšší mírou podpory např. se zbytky zraku, kdy je intervence zacílená na zrakovou stimulaci pomocí optických vláken, která jsou velmi oblíbená. U klienta s obrnou spastického typu velmi často pracujeme s magmatickou koulí, která velmi účinně působí na uvolnění rukou. Někteří klienti s nižší mírou podpory mají velmi rádi Space projektor, nadšeně sledují měnící se olejové skvrny, a na základě toho pak kreslí, co viděli. Někteří moc rádi poslouchají audioknihy, a takto bych mohla pokračovat ve výčtu.
Čeho se snažíte s klienty ve Snoezelen místnosti dosáhnout?
Každé sezení či intervence vypadá jinak, podle cíle, na který se chceme s klientem zaměřit. V rámci již zmíněné pedagogické podpory je to například zacílení na pozornost klienta s využitím zapojení všech smyslů. Je to velice efektivní a výsledek se dostavuje rychleji. U člověka s mentálním znevýhodněním můžeme tuto pozornost počítat na minuty, někdy ani to ne. Je proto důležité maximálně využít tento krátký čas a zapojit všechny smysly najednou. Toto se mi nejefektivněji osvědčuje při výuce barev. Určitě je lepší, pokud se chci např. zaměřit na žlutou barvu, když místnost nasvítím do žluta, mluvíme o slunci, vezmu citron – čicháme k němu a „prožijeme“ žlutou barvu všemi smysly, než kdybych s klientem seděla nad obrázkem žluté barvy a dokola mu opakovala žlutá, žlutá….
Dále je to rozvoj senzomotoriky a rozvoj orientačních a kognitivních funkcí. Vždy bereme v úvahu míru podpory, individualitu klienta, jeho specifické potřeby a zájmy. Moc ráda propojuji v místnosti Snoezelen i s prvky trénování paměti, pak je intervence zaměřená na používání mnemotechnických pomůcek, kdy si klient může zapamatovat „nezapamatovatelné.“ Např. pokud se učíme několik slov, například 6, přesně tak, jak jdou za sebou. To je myslím úkol nesnadný pro mnohé z nás. Tato slova v neměnném pořadí zasadím do příběhu tak, aby pro klienty byl snadno pochopitelný, musí se odehrávat ve známém prostředí a zároveň do toho příběhu zakomponuji práci s vybranými smysly, což mi právě nejlépe umožní místnost Snoezelen. Klienti pak zažívají okamžitý úspěch, což je velmi důležitá motivace pro příští sezení. Takto jsme například docílili toho, aby si klient zapamatoval nápojový lístek v tréninkové kavárně.
V rámci předcházení problémovému chování u klientů, je nutné správné načasování. Zde je samozřejmě lepší a efektivnější, když intervence probíhá individuálně. U zážitkových hodin je možné využít skupinovou dynamiku, vždy se ale jedná o skupinky do pěti klientů. Někteří klienti se v rámci dynamiky ve skupině nechají strhnout, jsou pak mnohem aktivnější, chtějí například soupeřit, co se komu podaří rychleji, lépe. Velmi se mi osvědčuje, když jsou ve skupinkách klienti z různých domácností.
Daří se přenášet to, co se klienti ve Snoezelenu naučí nebo zažijí, i do jejich každodenního života mimo multisenzorickou místnost?
Určitě. Nedávno se jeden z našich klientů potřeboval naučit ovládat výtah, ale stále do tlačítka bouchal celou dlaní. Moc rád ve Snoezelnu měnil barvy optických vláken ovladačem, na kterém se velmi rychle naučil tlačítka ovládat prstem. Bylo to právě ono zažívání okamžité reakce na akci, kterou udělal. To znamená – zmáčknu tlačítko, změní se barva. Pokud ho zmáčknu prstem, je to tak správně. Výtah přece jen někdy nepřijede, po zmáčknutí tlačítka, okamžitě, proto ten nácvik ve Snoezelenu byl daleko rychlejší a efektivnější.
Kolik máte zaměstnanců vyškolených v metodě Snoezelen? Jaké jsou Vaše úkoly coby garantky programu Snoezelen ve Vašem zařízení?
Když jsme se zamýšleli nad tím, jak tuto koncepci nejlépe pojmout, zvažovali jsme několik možností. Tím, že jsme velké zařízení s velkým počtem zaměstnanců i klientů, bylo tedy prvořadé, aby to bylo co nejefektivnější a pro klienty nejdostupnější. Proto jsem se jako garant této koncepce v rámci naší organizace ujala proškolování zaměstnanců, kteří pak tuto místnost s klienty využívají k relaxaci i všem nepedagogickým aktivitám. Aktivizační pracovníci pravidelně pořádají zážitkové hodiny. Musím říct, že to byla cesta správným směrem. Školení jsou u zaměstnanců velmi oblíbená, probíhají formou zážitkových hodin, které mají složku sebezkušenostní i teoretickou. Školení se může účastnit maximálně šest zaměstnanců najednou, aby byl jejich prožitek co nejlepší. Teoretická část je zaměřena na obecný úvod – někteří jsou v takové místnosti poprvé v životě. Seznámení s vybavením, ovládáním, bezpečností práce s klienty, jejich rizicích a prostoru na otázky. Pak pokračujeme zážitkovou hodinou – tématem velmi oblíbeným bývá Malý princ.
V čem vidíte největší přínos multisenzorické místnosti pro Vaše klienty, ale i pro vás zaměstnance?
Je to místo, kde se zastaví čas. Pokud se opravdu podaří, že jak klient, tak pracovník zanechají své každodenní starosti ještě přede dveřmi, stává se tento prostor opravdovým místem odpočinku nejen fyzickým, ale také psychickým. Klient zde zažívá pocit výjimečnosti, ví, že zde pracovník bude jen pro něj, má na něj čas, nikam se nespěchá. Můžeme zde daleko víc vnímat klientovi potřeby a projevy. To, co je opravdu důležité, možná z mého pohledu i nejdůležitější, je možnost podporovaného rozhodování, které nám tato místnost nabízí v celé své škále možností. To, že si klient může vybrat barvu, či cokoli jiného, co se mu líbí nebo nikoli, projeví tak svoji libost či nelibost mu pomáhá trénovat rozhodování i v dalších závažnějších situacích v jeho životě. Nesporné výsledky zde pozorujeme v rozvoji kognitivních schopností a v předcházení problémovému chování. Práce s agresí v místnostech Snoezelen je velmi zajímavou kapitolou, byť ne vždy dostatečně prezentovanou.
Můžete nám práci s agresí více přiblížit?
Úplně nejúčinnější je předcházení problémovému chování. Eliminovat spouštěče, které mohou být u každého jiné. U někoho je to velké teplo, špatné jídlo nebo nevhodné chování spolubydlícího. Pokud tedy pracovník vidí, že by k problémovému chování dojít mohlo, využije se místnost Snoezelen k relaxaci a zklidnění. Osvědčuje se i využití prvků preterapie. Velmi důležitá témata jsou sexuální nebo duchovní potřeby, jejichž dlouhodobé neuspokojení pak často vede právě k problémovému chování. S těmito tématy se snažíme pracovat velmi intenzivně.
Jaké máte se Snoezelenem vize do budoucna?
Nejdůležitější je, aby místnost sloužila pro co nejvíc našich klientů, ve všech rovinách, o kterých jsem již mluvila. Naší další metou je poskytnutí adekvátní intervence pro klienty, kteří jsou v terminálním stádiu či pro ty, kteří potřebují zvýšenou ošetřovatelskou péči. Právě pro tuto cílovou skupinu otvíráme od září novou domácnost, která bude první svého druhu v České republice. Bude určena osobám, kteří potřebují zvýšenou ošetřovatelskou péči, kteří by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu museli být dlouhodobě hospitalizovaní v nemocnicích. Chceme zajistit individuální přístup a důstojné doprovázení těchto lidí s ohledem na jejich jedinečnost a neopakovatelnost, s důrazem na holistický přístup. U lidí terminálně nemocných a umírajících budeme uplatňovat zásadní principy kvalitní a koordinované paliativní péče. A právě i na tyto klienty se chceme v rámci využití místnosti Snoezelen zaměřit. V neposlední řadě je pro nás důležité i další vzdělávání a rozvoj našich zaměstnanců. Máme zájem na tom, aby pro ně i naše klienty, byl pobyt ve Snoezelenu atraktivní, příjemnou, ale i bezpečnou aktivitou.
