Skip to main content
DSS Sibírska

Snoezelen zprostředkovává zážitky, které by naši klienti jinak nezažili

Snoezelen je pro klienty s těžkým stupněm vícenásobného postižení vítanou změnou. Zprostředkovává jim zážitky, které nemohou zažít v přirozeném prostředí. Příjemné emoce, které zažili v multisenzorické místnosti, v nich přetrvávají po celý den.

Rozhovor s Mgr. Janou Strašilovou z DSS Sibírska v Bratislavě, která působí jako sociální terapeut v rámci terapeuticko-výchovného úseku.

Můžete nám něco říci o zařízení DSS Sibírska? Jakým klientům se věnujete?

Naše zařízení poskytuje služby klientům s těžkým stupněm vícenásobného postižení, převážně v tělesné, mentální a senzorické oblasti. DSS Sibírska zajišťuje péči celkem 38 klientům ve věku od 6 let, nabízíme denní, týdenní a celoroční pobyt, v rámci něhož jim poskytujeme ošetřovatelsko-zdravotnické, sociálně-terapeutické, psychologické služby a také sociální servis.

Co je specifické při práci s klienty s vícenásobným postižením?

Nejdůležitější je vytvořit si kvalitní a důvěrný vztah, sladit se s jejich emocionálním prožíváním, vypozorovat a vycítit jejich potřeby, navázat na jejich schopnosti, dovednosti a zkušenosti, odhadnout jejich potenciál  v různých oblastech osobnostního vývoje a postupně je rozvíjet a zároveň respektovat  jejich individualitu zejména v sociální oblasti, kam spadá i komunikace, sebeobsluha a významné sociální dovednosti, které jsou nevyhnutelné k tomu, aby  zvládali život v komunitě jako sebeuvědomění, sebeovládání, adaptace a jiné. Naše práce je o tom dostat se s klientem na stejnou vlnu, rezonovat s jeho potřebami a tam navázat na práci, vycítit co potřebuje, kde potřebuje posilnit, pomoci mu v sociálním kontaktu, aby se dokázal přizpůsobovat změnám a různé atmosféře.

V zařízení máte až tři multisenzorické místnosti. Kdy jste je zřídili a proč jste se pro ně rozhodli?

Při naší práci s klienty jsme používali různé hračky, kostky, běžně dostupné materiály, ale zdálo se nám zajímavé zkusit práci s netradičními až fascinujícími podněty. Lákala nás představa speciálně upravené terapeutické místnosti, která bude šitá přímo na míru našim klientům a zejména to, že jim ji zařídíme a přizpůsobíme tak, aby ji mohli efektivně využívat. Smyslové podněty jsou pro ně totiž nejuchopitelnější, co se týče učení a rozvoje jejich potenciálu.

Začali jsme zřízením bílého Snoezelenu, protože nabízí smyslové podněty, které našim klientům chybějí nejvíce, a to vestibulární a proprioreceptivní vzhledem k jejich těžkému tělesnému postižení bránícímu jim v získávání zkušeností s vlastním tělem a jeho prožíváním.

Herní multisensorická místnosť pro klienty s vícenásobným postižením
Herní multisensorická místnost

Později jsme pokračovali zřízením tmavé místnosti, hlavně kvůli možnosti zrakové stimulace, a nakonec jsme vytvořili i herní místnost.

V čem je pro vás Snoezelen jedinečný? Daří se vám ve Snoezelen prostředí dosahovat výsledků, jichž v běžném prostředí nedosáhnete?

Multisenzorická místnost /Snoezelen/ svými komponenty a prvky nabízí úžasné možnosti pro senzorickou a motorickou stimulaci našich klientů, také pro uplatňování konceptu bazální stimulace a jiných prvků různých terapií. V bílém Snoezelenu máme vodní vibrační postel, umíme pro klienta nasimulovat takový zážitek, jako kdyby byl ve vodě. Vzhledem k tomu, že naši klienti jsou těžce tělesně postižení a mají omezené pohybové aktivity, ve Snoezelenu jim umožníme zažít něco, co by běžně nezažili – zažívají sebe sama v pro ně netradičních situacích. Vytváříme vlnění, vibrace, jejichž intenzitu různě regulujeme. Klienti tu dokážou procítit vlastní tělo. Celá atmosféra ve Snoezelenu je velmi příjemná, a to i díky hvězdnému nebi nebo baldachýnům, které visí ze stropu. Klienti se tu dovedou velmi dobře uvolnit a přitom zažít zážitky, které jsou pro ně silné a mimořádné. Celý zážitek je ve Snoezelenu silnější, intenzivnější a přitom jde o bezpečné prostředí.

Na to, aby se naši klienti dokázali uklidnit, uvolnit a zaměřit svou pozornost na předkládané podněty, potřebují nerušivé a přehledné prostředí kolem sebe, což se nám daří právě ve Snoezelen místnosti, v níž si všechny ke klientovi přicházející podněty kontrolujeme a řídíme.

Kolik klientů berete do Snoezelenu?

Záleží na jednotlivých klientech, někdy pracujeme s jedním, dvěma i třemi klienty, kteří se ale nesmí navzájem rušit, jejich složení si určuje terapeut, aby mohl dosáhnout u každého přítomného klienta kýženého efektu Snoezelen místnosti. Je-li klient velmi senzitivní, nemohu si k němu do páru vzít klienta s hlasitými výkřiky.

Jak probíhá vaše hodina ve Snoezelenu?

Průběh Snoezelen jednotky vždy závisí na klientovi. Máme klienty, kteří jsou dobrodružnější povahy, a pak se snažíme Snoezelen jednotku zaměřit na nějaké téma –  trávíme den u moře, jdeme na výlet, atd. Začínáme ráno, kdy svítí sluníčko – pustíme zrcadlovou kouli, louče si umíme znázornit díky zrcadlové kouli a projektoru, svítí na klienta a pro něj je to zážitek. Postupně měníme kotouče v projektoru i atmosféru, intenzitu a dynamiku aktivit. Říkáme, že jdeme do vody – vodní postelí navozujeme vlnění a na projektoru promítáme kotouč s delfíny a rybami. Používáme také nafukovací předměty – klienti „plavou“ s delfíny, mohou se jich dotýkat. Po této aktivní části přecházíme do klidnější, postupně vycházíme z vody, což podpoříme somatickou stimulací – rukama mu postupně sušíme celé tělo.  Na závěr používáme zátěžovou deku na uvolnění a hluboký kontakt s vlastním tělem, dosednutí zážitku, vyměním obrázkový kotouč, je konec, tma, slunce zapadá, klesá intenzita hudby, na klienta hovořím ztišeným, uklidněným hlasem. Klient si někdy pospí a na oddělení se vrací zrelaxovaný a klidný.

Bílá multisensorická místnosť - Snoezelen MSE
Bílá multisensorická místnost

Čeho všeho se snažíte dosáhnotu takovýmto příběhem? Má takováto průběhová hodina nějaký cíl?

Samozřejmě. Všechno, co v multisenzorickém prostředí děláme, má své opodstatnění. Například v takovémto relaxačním příběhu podporuji koordinaci ruka – oko. Klient sleduje projekci delfína, hladí ho, zdraví. Podporujeme i verbální projev. Učíme se vyslovovat hlásky A a E k vyjádření souhlasu a nesouhlasu, a také se snažíme vytvářet i jiné vokály. V příběhu, který vytvářím, natahuji některé vokály a samohlásky, které se učíme: „Šiiiniiipííínííí, pláávame s delfíííínmi.“ Stále zdůrazňuji ten samý vokál a snažím se to do příběhu zakomponovat. Jistěže vždycky trénujeme i motorické schopnosti – klient se zvedá na rukou, natahuje se za obrázky, přetáčí se.

Nejdůležitějším prvkem je poskytnout klientovi významné smyslové podněty z jeho vlastního těla, které si nedokáže sám plnohodnotně zajistit, a to prostřednictvím vestibulárních podnětů při vlnění hladiny vodní postele a zároveň vibrační při lehu na ní, a také somatické a proprioreceptivní pod zátěžovou dekou. Nejenže dosáhneme uvolnění na fyzické úrovni, ale i uklidnění na psychické úrovni, což má u klientů s přidruženými psychiatrickými  onemocněními  mimořádně  účinný efekt i po skončení hodiny ve Snoezelen místnosti.

Jak dlouho takováto terapie obvykle trvá?

Terapie probíhá 20 – 30 minut, někdy až hodinu. Záleží to na reakcích klienta na jednotlivé podněty. Někdy si naplánuju krásny příběh a uprostřed se stane něco, s čím jsem nepočítala a musím na to reagovat. Pro klienty máme rozvrh a průměrně se do Snoezelenu dostanou jednou nebo dvakrát do týdne. Jsou už na to zvyklí a těší se tam.

Mutlisenzorická místnost je plná různých barev. Zaměřujete se i vysloveně na práci s barvami?

Někteří klienti jsou velmi citliví na barvy a složení barev. Čím jsou kombinace barev zajímavější, tím je to více přitahuje, umí jeto více strhnout k interaktivitě a lépe reagují. Červená barva je aktivizující, dynamizující. Využíváme ji například, když navozujeme v multisenzorické místnosti měsíc květen, kdy dozrávají třešně, pracujeme s třešňovou chutí, gumovými bonbónky ve tvaru třešní. Tady se snažím klienta aktivizovat a emocionalizovat prostřednictvím vzpomínek a probudit v něm zájem o podněty a chuť k životu. Na navození ztišené atmosféry je zase vhodná zelená a modrá barva. Na druhé straně, když máme hodiny zaměřené na les a přírodní prostředí, pak kombinujeme zelenou se žlutou. Někdy přineseme do multisenzorické místnosti podzimní listy, které krásně voní. Často využíváme i lávový projektor, v němž se výborně prolínají barvy. Čím jsou barvy dynamičtější, tím více to klienty zaujme. Jednu klientku se  pomocí  pohyblivých světelných fleků na stěně, které vytváří točící se zrcadlová koule osvětlená reflektorem , snažím namotivovat ke spontánnímu zvedání se ze sedu s pokrčenýma nohama vedle těla do polohy  vzporu na kolenou , ve které se je schopná dotknout  světelných efektů na zdi. Je nadšená a šťastná. V běžném prostředí ji málokterý podnět dokáže vyprovokovat k takovéto masivnější motorické reakci.

Používáte Snoezelen i k učení barev?

Máme klienty, kteří jsou schopní uvědomit si propojení mezi barvou na interaktivním ovladači a měnícími se barvami vody v bublinkovém válci. S těmi cíleně pracujeme na jejich rozlišování, porozumění pojmům označujících  jednotlivé barvy a také jejich pojmenovávání, případně na jejich přiřazování ke známým předmětům, objektům či jevům, pro které jsou barvy typické, jako např. žlutá jako slunce, zelená jako tráva. U některých klientů na interaktivním ovládači cvičíme zvědomění pohybů rukou – hlavně u těch, kteří mají samovolné pohyby končetin. Klienti vidí změnu barev v bublinkovém válci po stlačení ovladače, což je motivuje k opakování kýženého efektu a k co nejpřesnějšímu pohybu.

Klienti také velmi dobře reagují na optická vlákna, která také mění barvy. Aktivita s vlákny je postavená na stimulaci úchopu, např. pinzetového úchopu přes jedno vlákno. Různým způsobem stimuluji klientům konečky prstů – někdy jedním vláknem, někdy více vlákny. Věnuji se takto klientovi 15 minut a potom ho nechám, aby sám manipuloval s vlákny. Po takovýchto aktivitách lze vidět změnu v motorice. Samozřejmě u klientů s těžkým postižením nastupují změny velmi pomalu. Je to dlouhodobá a velmi systematická práce. Výsledků lze dosáhnout v průběhu několika měsíců.

Multisenzorické prostředí se využívá i k reminiscenční terapii. Využíváte Snoezelen i k reminiscenci?

Reminiscenční terapie navazuje na vzpomínky z dětství nebo na emočně silné zážitky, které dokážeme prostřednictvím smyslových podnětů ve Snoezelen prostředí nasimulovat tak, aby co nejvěrněji připomínaly významné smyslové prvky vzpomínek. V případě některých klientů se jedná o navazování na zážitky prožité v době, kdy byli mobilní a byli schopní běhat po lese, stát v potoce nebo kopat do listí. S nimi se ve Snoezelenu vracíme do vzpomínek z dětství. Vždy komunikujeme i s rodinou, abychom uměli vytěžit ze vzpomínek, které tito klienti někdy zažívali. Když nastartujeme paměť, daří se nám dát do pohybu části těla, které klient už nepoužívá. Klienti znovu prožívají emoce, které prožívali v dětství. Stává se, že vytvořené vnímané podněty v klientovi vyvolají intenzivní emocionální prožívání a jejich oči se naplní šťastným dojetím a někdy i slzami. Je to ale pozitivní emoce, která ho příjemně naladí.

Daří se Vám přenášet výsledky, jichž s klienty dosáhnete ve Snoezelenu, i do běžného prostředí?

Určitě. Klienti jsou v první řadě po návštěvě multisenzorického prostředí vyrovnanější a pozitivní emoce u nich často přetrvávají až do konce dne.  Daří se nám také přenášet dovednosti, které získávají ve Snoezelenu. Máme klienta, který měl problémy se sebevyjadřováním. Hovořil velmi tichým hlasem a postupně přecházel jen do gestikulační a mimické formy komunikace. Bál se projevit. Pracovala jsem s ním v bílé místnosti – tedy bezpečném prostředí, kde se cítil uvolněně. Hlasitost jeho projevu se výrazně zvýšila a začal i verbalizovat. Velmi se u něj posílila intenzita projevu, začal používat slova, která jindy jen mimicky znázorňoval ústy, takže ho nebylo slyšet. V  bílé místnosti jsme dosáhli toho, že se krásně hlasitě projevoval a hovořil. Tyto dosažené výsledky potom přirozeně přenášíme i do běžného prostředí.

Další naše klientka měla dominantní jen jednu polovinu těla. Vůbec nepoužívala levou ruku, neopírala se o ni, neuchopovala s ní předměty ani neasistovala druhé ruce – jakoby si ji neuvědomovala. Ruku jsme stimulovali v bílé místnosti v kombinaci s bazální stimulací. Svým tělem jsem se přisunula ke klientce, když byla na houpačce nebo vodní posteli. Symetricky jsem jí modelovala tělo. V herní místnosti jsem ji dávala do kuličkového bazénu tak, aby se musela opírat o levou stranu těla. Mnohého jsme dosáhli i na balančním talíři, kde jsem ji uváděla do různých nestabilních poloh a musela se tak opírat právě o levou ruku. Teď už tuto ruku používá. Přidržuje s ní předměty, a když jíme, automaticky zvedne nad stůl obě ruce. Začala si tu ruku uvědomovat. Teď, když je v odpočinkové pohodě na vozíku, stále si pravou rukou drží tu levou, takže si ji sama aktivizuje a zvědomuje.

Co považujete za největší benefit Snoezelenu?

Snoezelen přináší změnu do běžného života našich klientů. Je vynikající hlavně pro celoroční klienty, kteří fungují ve statickém stereotypním prostředí. Tito klienti tráví většinu času na oddělení a uvítají každou změnu. Klientům se snažíme vnést různorodost a smyslové aktivity do různých činností. Když chodíme s nimi ven do zahrady, vynášíme některé pomůcky i ven – jako houpačku, hnízdo. Hrajeme si s přírodními efekty. Upevníme například obrazový šátek na lana, zavěsíme různé zvonečky, kterými hýbe vítr. Klienty fascinuje, co dokáže vítr udělat se šátkem. Takže i venku na zahradě vytváříme klientům takový přírodní Snoezelen. Pro klienty je multisenzorické prostředí zdrojem změny, pozitivních zážitků a pozitivních emocí. Na oddělení jsou potom viditelně klidnější a emočně saturovaní.