Rozhovor vznikl dne 18. září 2013 v Domově sociálních služeb v Giraltovcích, který poskytuje služby klientům s mentálním, tělesným, smyslovým, kombinovaným postižením nebo psychiatrickými poruchami. Pracovnice zařízení nám v rozhovoru pověděly zejména o volnočasovém využití Snoezelen místnosti a propojení multisenzorické terapie a canisterapie. Rozhovor připravily a vedly PaedDr. Jana Hrčová a Mgr. Zuzana Pavlíková.
Mohly byste, prosím, ve stručnosti představit vaše zařízení a služby, které poskytujete?
Zuzana Jurčová, sociální pracovník: Jsme Domov sociálních služeb v Giraltovcích. Poskytujeme sociální služby pro osoby se smyslovým, tělesným nebo kombinovaným postižením. Máme 121 klientů. Sociální služby poskytujeme celoroční, týdenní a ambulantní formou.
Odkdy využíváte ve vašem zařízení multisenzorickou místnost?
Zuzana: Přibližně od roku 2008.
Co vás vedlo ke zřízení multisenzorické místnosti?
Zuzana: Primárně jsme chtěli zavést určité inovativní terapie. Rovněž bylo naším záměrem zpříjemnit naším klientům, zejména těm s hlubším stupněm mentálního postižení, pobyt v zařízení a umožnit jim prožívat plnohodnotnější život.
Kteří zaměstnanci a s jakým profesním zařazením využívají multisenzorickou místnost při práci s klienty?
Společně: Multisenzorickou místnost mohou využívat všichni zaměstnanci zařízení.
S jakými klienty pracujete v multisenzorické místnosti?
Vlasta Kačurová, fyzioterapeut: Pracujeme s klienty s rozličnými postiženími – tělesným, duševním nebo mentálním postižením různého stupně. Někteří klienti jsou rovněž imobilní. Kromě jiného máme klienty s Downovým syndromem nebo poruchami chování.
V jakém věkovém rozpětí jsou vaši klienti?
Vlasta: Pracujeme s klienty přibližně od 15 do 40 let.
Jaká část klientů využívá Snoezelen? Jsou klienti, kteří do místnosti vůbec nechodí?
Ivana Hliboká, fyzioterapeut: Postupně zkoušíme zapojovat do aktivit ve Snoezelen místnosti všechny klienty, ale při počtu 120 klientů je to náročné. Při návštěvách multisenzorické místnosti se opakují ty klienti, se kterými se dobře spolupracuje a vykazují dobré výsledky.
Vlasta: Klienti, kteří do místnosti vůbec nechodí jsou buď velmi pasivní a je s nimi těžká spolupráce, nebo hyperaktivní, kteří v místnosti nevydrží setrvat dostačující čas.
Ze tří přístupů, které se v rámci Snoezelenu využívají, tedy volnočasová aktivita, terapeutická aktivita nebo pedagogické podpůrné opatření, který využíváte ve své práci nejvíce?
Ivana: U dospělých klientů převažuje jednoznačně relaxační volnočasová aktivita. Tehdy si klient sám vybírá činnost, kterou bude v místnosti vykonávat. Při dětech postupujeme na základě individuálních rozvojových plánů a pracujeme na cíli, který je zadaný.
Jsou některé pobyty v multisenzorické místnosti i řízené? Například vy začnete cíleně danému klientovi nabízet podněty, nebo si většinou klient vybere, čím se chce zaobírat a co chce dělat?
Zlatica Bakalárová, fyzioterapeut: To jestli budou pobyty v místnosti řízené nebo spontánní záleží od momentální nálady klienta. Např. někdy přijede klient za námi a poví konkrétně, co chce dělat, ať již relaxovat, pomasírovat, nebo jít do suchého bazénu přehazovat kuličky. Na druhé straně, s dětmi pracujeme na základě individuálních rozvojových plánů. Tento individuální rozvojový plán vzniká po dohodě s pedagogickými pracovníky – vychovávateli nebo ergoterapeutkami. Na hlavním cíli individuálního rozvojového plánu daného dítěte se pak snažíme pracovat i my ve Snoezelen místnosti.
Co se týče forem práce, která převažuje? Individuální, nebo skupinová?
Ivana: V rámci skupinové aktivity si vybíráme maximálně dva klienty, kteří jsou si co nejvíce povahově a diagnózou podobní. Při výběru bereme ovšem ohled také na momentální stav klienta. Skupinová aktivita probíhá například takovým způsobem, že jeden klient je v suchém bazénu a druhý na vodní posteli. Pustíme si relaxační hudbu, přičemž klient na vodní posteli samostatně relaxuje a já se intenzivně věnuji klientovi v suchém bazénu. Tam jde hlavně o hmatovou aktivitu jako chytání a vybírání míčků. Po čase nechám klienta v suchém bazénu samotného a aktivně se věnuji druhému klientovi na vodní posteli, kterého masíruji.
Které pomůcky nebo komponenty jsou ve vaší místnosti nejdůležitější? Které při práci nejčastěji využíváte?
Ivana: V rámci zrakové stimulace jsou pro nás nejdůležitějšími komponenty místnosti zejména vodní lávové lampy, bublinkový válec, zrcadlová koule, barevné reflektory a hvězdné nebe. Co se týče sluchové stimulace, využíváme CD s relaxační hudbou nebo písničkami a pohádkami pro děti, ale také klavír, zvonkohru a zvukové hračky. V rámci hmatové stimulace používáme různé kuličky, žínky, hračky z různých materiálů a masážní pomůcky. Na čichovou stimulaci zvykneme využívat vonné svíčky a voňavky. Chuťové podněty moc nepoužíváme.
Které z komponentů jsou nejoblíbenější u klientů?
Zlatica: Děti mají rády různé plyšové hračky, které k sobě choulí a hladí. Rovněž se rády zadívají do barevných světel, lávové lampy nebo vodní fontány. Zajímají se hodně také o zvukové hračky, zejména klavír.
Které jiné terapeutické přístupy a aktivity využíváte při práci v multisenzorické místnosti?
Zlatica: V našem zařízení spojujeme multisenzorickou terapii s canisterapii, v podstatě slučujeme volnočasovou aktivitu a terapeutickou práci v rámci canisterapie.
Mohly byste blíž popsat canisterapii v multisenzorické místnosti? Jak probíhá a jakým způsobem se vám to podařilo skloubit?
Jana Hristová, canisterapeutka: Pracuji jako canisterapeutka s pudly. V místnosti se nám pracuje velmi dobře, protože tam máme bezpečnou klidnou atmosféru, která je při takové práci potřebná. Využívám většinou malé pejsky, kteří nepotřebují tolik prostoru, a proto s nimi lze pracovat i ve Snoezelen místnosti s menšími rozměry. Ve Snoezelenu vykonáváme buď aktivní činnost s klientem a pracujeme na nácviku rozličných dovedností, nebo se zaměřujeme na polohování klienta na vodní posteli.
Mohly byste popsat jak vypadá vaše práce v multisenzorické místnosti na případě jednoho klienta? Jak sestavujete jednotlivé Snoezelen jednotky?
Ivana: S Petrem jsou základem našeho pobytu v místnosti aktivity v suchém bazénu. Pomůžu mu vstoupit do suchého bazénu, protože má potíže s jemnou motorikou a také s chůzí. V suchém bazénu se nacházejí míčky různé barvy a Péťo si s nimi velmi rád hraje. Jelikož umí rozeznávat barvy, poskytnu mu sběrný koš, do kterého postupně vkládá míčky podle barvy. Dále mu například schovám různé hračky do bazénu mezi míčky a on je zkouší hledat. Obě aktivity směrují k procvičení jemné motoriky a úchopu. V průběhu aktivity máme zapnutou relaxační hudbu nebo písničky pro děti, co vytváří vynikající atmosféru pro hru v suchém bazénu.
Vlasta: Monika má velmi ráda pohádky a plyšové hračky. Lehne si na vodní postel, já zapnu CD s její oblíbenou pohádkou a dám ji na výběr z plyšových hraček. Většinou si vybere pejska. Když poslouchá pohádku a hraje si s plyšovým pejskem, masíruji ji. Ráda relaxuje při masáži. Po čase přejdeme k rozpoznávání vůní, co ji také baví. Mám pro ni připravené například vůně skořice, hřebíčků, badyánu nebo medu.
Jaké je přibližné časové trvání pobytu klientů ve Snoezelen místnosti?
Ivana: V průměru trvá jedno setkání s klientem ve Snoezelen místnosti 30 – 40 minut. Je to individuální a záleží to od jednotlivých klientů. Někdy se stane, že klient po 10 minutách vstane a chce jít pryč.
Vlasta: Máme rovněž klienty, kteří v místnosti setrvají i déle jako hodinu. Je problém je odtud dostat, protože se jim tam moc líbí.
Zlatica: Délka pobytu ve Snoezelen místnosti záleží zejména od momentálního stavu klienta, a proto se často mění.
Jaký přínos má Snoezelen místnost pro vaše klienty? Jaké efekty pozorujete za ty léta, co místnost využíváte?
Zlatica: Přínos Snoezelenu vidím zejména v tom, že dokáže klienty zklidnit. Když děti „nemají svůj den“, jsou nervózní a roztržité, pobyt v multisenzorické místnosti jim pomáhá dostat se do pohody. Pak se s nimi snáz pracuje na plnění individuálních rozvojových plánů.
Ivana: Snoezelen nám dává možnost vyplnit volný čas klienta jinou činností a jiným prostředím. Chodíme např. do tělocvičny nebo na procházku, ale Snoezelen se pro ně stal jiným prostředím, novým, bezpečným.
Jaký přínos má Snoezelen pro vás jako odborníky? Jak vás ve vaší práci posunul?
Ivana: Díky Snoezelenu přestala být naše práce jednotvárná. Střídavě vykonáváme fyzioterapii, multisenzorickou terapii, ale i prvky canisterapie. Náš pracovní den se tím stal pestřejší.
Zlatica: Klienti mají rádi změnu. Když je přesuneme do Snoezelen místnosti, tak řeknou, že by tam rádi zůstali. Člověka potěší, že klienti samotní mají o terapii zájem. Dokonce se stává, že nás klienti sami vyhledají, abychom s nimi šli do multisenzorické místnosti. Taková zpětná vazba na naši práci ve Snoezelen místnosti je pro nás motivací k další práci.
Z jakých zdrojů se inspirujete při vytváření činností a aktivit v multisenzorické místnosti?
Ivana: Ve Snoezelen místnosti v podstatě pracujeme intuitivně, podle toho jak své klienty poznáme a podle toho, co u nich chceme aktuálně rozvíjet. Před začátkem práce v multisenzorické místnosti jsme absolvovali dvě školení, ale rádi bychom získali další poznatky. Myslím, že by bylo pro nás dobré navštívit jiná zařízení, vidět jejich práci, poučit se a inspirovat se do další práce.
Přivítali byste vzdělávání formou přednášky nebo spíše praktického workshopu?
Ivana: Teorie je dostupná na internetu. Ocenili bychom spíše praktickou ukázku, která nám odhalí konkrétní postupy práce s klienty.
Plánujete dále rozvíjet vaši místnost? Jestli ano, jakým způsobem?
Zuzana: Vše záleží od financí. Rádi bychom zřídili hrovou místnost, která by byla pro klienty našeho zařízení velkým přínosem. Také chceme bílou místnost doplnit novými komponenty. Naším velkým snem je doteková tabule. Vyžaduje to hodně financí, budeme ovšem zkoušet a reagovat na výzvy a granty.
Jsou nějaké další postřehy nebo připomínky, o které byste se chtěly podělit s ostatními učiteli a odborníky?
Zuzana: Já bych reagovala na téma dalšího vzdělávání formou akreditovaných kurzů. Na Slovensku zatím chybí akreditované kurzy věnované Snoezelen terapii a myslím si, že by byly žádané ze strany pracovníků různých zařízení.
Děkujeme velmi pěkně za rozhovor.
