Interocepce je známá také jako osmý smyslový systém. Lze ji charakterizovat jako vědomé vnímání vnitřního stavu našeho těla. Podporuje tělesné i psychické funkce a interoceptivní procesy jako takové podporují zdraví a duševní pohodu tím, že vytvářejí pocit fyziologického i psychického bezpečí a ten je základem pro zapojení do každodenního života.
Podle Schmitt a Schoen (2022) interocepce zahrnuje obousměrnou souhru mozku a ostatních orgánů a je nutná, aby byla udržena homeostáza a dokázali jsme zvládat stresory. Vzniká uvnitř těla a pokračuje dále do centrálního nervového systému, kde poskytuje aktuální fyziologickou reprezentaci nevědomých i vědomých tělesných informací. Pokud je interoceptivní informace dostatečně výrazná a důležitá, mozek tomuto vjemu přiřadí význam. Například: ,,Bolí mě hrdlo, asi budu nemocný/á.“ Nebo ,,cítím se letargicky, necítím se na hru s přáteli.“
Dobrá interocepce je předpokladem pro rozvoj schopnosti kontrolovat vlastní emoce. A nejen je kontrolovat, ale také vnímat a dávat jim význam. Emoce jsou spojeny také s tělesnými pocity uvnitř našeho těla. Ukázalo se, že schopnost člověka vnímat a číst vlastní tělesné signály má dopad na to, zda dokáže identifikovat a regulovat své emoční stavy a to následně ovlivňuje jeho schopnost identifikovat a přečíst je u ostatních lidí.
Interocepce se podílí na tom, že dítě ví:
- Kdy je hladové/syté
- Kdy je žízeň
- Potřebuje jít na WC
- Vnímá vlastní pocity
- Regulovat vlastní emoce
- Vnímat vlastní emoce a pocity
- Vnímat pocity a emoce druhých – vycházející z vlastní zkušenosti.
A protože interocepce je základem pro tělesnou i emoční regulaci, ovlivňuje následně i další schopnosti jako: sebevnímání, seberegulace, sociální myšlení, flexibilitu myšlení, řešení problémů, sociální participaci.
Interocepce je podle některých odborníků jedním z mechanismů, který je narušen v případě některých neurologických i psychiatrických poruch (Schmitt, Schoen, 2022).
Jak se může projevit dítě, které má problém v oblasti interocepce?
- Nehlásí, že je hladové, je schopno nejíst, dokud ho někdo neupozorní
- Neptá si pít, jako by nebylo žíznivé
- Neví, kdy je syté
- Nehlásí potřebu jít na WC, případně ji hlásí na poslední chvíli
- Může mít problémy při procesu odplénkování a nácviku chození na toaletu.
- Nemusí správně pociťovat a vyhodnocovat bolest – například v případě nemoci
- Nedokáže kontrolovat vlastní emoce – mívá výbuchy vzteku, afekty
- Nedokáže pojmenovat své emoce – jak se má, jak se cítí
- Nedokáže správně pojmenovat a vnímat jiné tělesné pocity – například únavu
- …
Několik příkladů situace, kdy je u dítěte problém i v oblasti interocepce uvádí Brown (2020):
- 14. roční klient křičel, že je velmi rozzlobený. Když se ho terapeut zeptal, jak ví, že je rozzlobený, klient reagoval, že neví. Stejně se ho ptal, jak ví, kdy je hladový. Klient neuměl odpovědět. Na to matka klienta reagovala komentářem, že pokud by mu neřekla, že se má najíst, byl by schopen zůstat bez jídla celý den
- Jiné dítě se ptalo, co to znamená ,,uklidni se“
- Dívka neustále vzpomínala, že je frustrovaná. Když se jí terapeut zeptal, jestli ví, co to znamená, odpověděla, že nejen její máma to slovo používá neustále
- Další dítě s autismem teprve v 11. letech začalo vyjadřovat, kdy cítí bolesti břicha
Aktivity zaměřené na podporu interocepce
Aktivity zaměřené na interocepci pomáhají aktivovat parasympatický nervový systém, což v konečném důsledku přispívá ke zklidnění jednotlivce.
U dítěte, dospívajícího i dospělého člověka lze zlepšit interocepci a existuje několik strategií, které lze použít. Obecně je třeba se zaměřit na signály vlastního těla a věnovat jim větší pozornost a všímat si jich. Dále je propojujeme s emocí a následně hledáme strategii pro zlepšení pohodlí a prožívání. Je jednodušší diskutovat o tělesných signálech a pocitech v návaznosti na situace nebo činnosti, kdy je dítě může vnímat intenzivněji.
Jedním z doporučení je věnovat pozornost interocepci a signálům těla během jednotlivých každodenních aktivit, kdy naše tělo můžeme vnímat intenzivněji. Zaměřujeme se na jednotlivé pocity a také na jednotlivé části těla. Například, jaký je to pocit mít v ústech studený nápoj, jaký je pocit v rukou, když neseme něco těžkého… tělesné signály mohou být klíčem k emocím a tak se doporučuje diskutovat s dítětem o tom, co by daný tělesný signál mohl znamenat, s jakou emocí by bylo možné jej spojit. Například ,,slyším, že tvůj hlas je příliš intenzivní, co by to mohlo znamenat?“
Když dítě lépe zvládne všímání si signálů vlastního těla a jejich propojení s emocemi nebo jejich pojmenování, lze přejít na další krok. Tím je naučit se porozumět, co tělo dovede k tomu, aby se cítilo příjemně a dobře. V tomto případě se může jednat o velmi individualizované aktivity a činnosti, ke kterým bude dítě směřovat. To, co je jednomu velmi příjemné, na jiného ta působit nemusí. Porozumění tomu, co tělu v daném konkrétním případě prospívá, pomáhá budovat copingové schopnosti. To může být užitečné v situacích se zvýšeným stresem nebo v situacích, kdy emoce jsou velmi intenzivní. Toto je základem pro efektivní seberegulaci.
Na podporu interocepce můžeme využít i aktivity tzv. ,,těžké práce“ nebo jiné zátěžové aktivity. Tyto poskytují intenzivní podnět. Díky těmto aktivitám dítě získává silnější imput pro propriocepci a ta se také podílí na naší schopnosti vnímat vlastní tělo.
Z jiných aktivit lze ještě zmínit:
- Experimentování a zkoumání teplého a studeného
- Dechová cvičení
- Mindfulnes
- Podpůrné vizuální strategie
Reference:
BROWN, D. Interoception: What is your child feeling inside? 2020. Online. Dostupné na www: https://affectautism.com/2020/09/13/interoception/ Citované dne: 19.4.2022
BENNETT, M., GOODALL, L., NUGENT, J. Choosing Effective Support for People on the Autism Spectrum: A Guide Based on Academic Perspectives and Lived Experience. Routledge, 2020. 242. p. ISBN 978-0367421267
Interoception: The ,,Hidden Sense“. 2047. onlien. Dostupné na www: https://www.spdstar.org/sites/default/files/file-attachments/Interoception_Info_Sheet_7_17_0.pdf Citované dne: 18.4. 2022.
Interoception Strategies & Resources. 2022. online. Dostupné na WWW: https://sensoryprocessinghub.humber.nhs.uk/wp-content/uploads/2021/08/Interoception-Strategies-Resources.pdf Citované dne 8.10.2022
SCHMITT, C. M., SCHOEN, S. Interoception: A Multi-Sensory Foundation of Participation in Daily Life. In Froentiers in Neuroscience, vol. 16. 2022
Interoception: The Eighth Sense and Autism
Autorka: PaedDr. Jana Hrčová, PhD.
působí na Spojené škole v Ružomberku jako pedagožka vykonávající specializovanou činnost s důrazem na žáky s autismem a žáky s vícenásobným postižením a jako odborná asistentka na Katedře pedagogiky a speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Katolické univerzity v Ružomberku. Spolupracuje se Soukromým centrem speciálněpedagogického poradenství v Ružomberku při diagnostice a terapii poruch v senzorické integraci a senzomotorických funkcí. Je odborným garantem vzdělávacích aktivit občanského sdružení 3lobit, kde se věnuje tématu Snoezelen a SI. Kromě jiných je držitelkou certifikátu Pedagogika senzorické integrace uděleného Německou společností senzorické integrace.
