PaedDr. Jana Hrčová, Ph.D
Je všeobecně znám fakt, že u lidí v seniorském věku postupně dochází k oslabování jednotlivých funkcí a schopností, včetně těch senzorických. Vnímáno je zejména postupné zhoršování zrakových a/nebo sluchových funkcí. Tyto člověku komplikují čtení, psaní a přístup k informacím. Zhoršování sluchu ovlivní komunikaci a následně i zapojování se do sociálních interakcí. K dalším senzorickým problémům může docházet i v případě ostatních smyslových systémů, jako jsou čich, chuť, hmat, vestibulární systém, propriocepce a interocepce.
U seniorů s demencí se tyto senzorické problémy manifestují ve výraznější míře a mají závažnější dopady na každodenní fungování člověka, jeho zapojení do činností a také jeho chování. Mohou také ovlivnit jejich celkové psychologické projevy a prohloubit projevy demence. U lidí s demencí je lze je dát do souvisu s agresivními projevy chování, agitovaným chováním, depresí, úzkostí, křikem nebo bloudivým chováním.
Problémy v chování u starších lidí, a zvláště lidí s demencí jsou často okamžitě patologizovány. Mohou však souviset s jejich problémy ve smyslovém zpracování a nemusí se vztahovat jen na zhoršení výkonů v kognitivní oblasti nebo paměti.
Smyslové zpracování nebo senzorická integrace je schopnost mozku přiměřeně a efektivně zpracovat přicházející smyslové podněty, třídit je, organizovat je, spojit do smysluplného celku. Na základě toho, jak jsou smyslové podněty zpracovány člověk reaguje. Schopnost zpracovat smyslové podněty tedy ovlivní chování a také dovednosti a výkony daného člověka. Rovněž může mít za následek proměnlivost v jeho reakcích/chování nebo jeho výkonech.
Problematika poruch smyslového zpracování je v současnosti v našich podmínkách spojována zejména s dětmi, ale netýká se jen jich. Problémy ve smyslovém zpracování mohou člověka provázet během celého života, mohou se měnit a rovněž se mohou objevit v pozdějším věku. Například tehdy, když člověk měl vytvořené kompenzační mechanismy a později vlivem věku nebo nastupující demence je postupně ztrácí.
Neopomenutelná je i skupina dospělých lidí s různým postižením nebo lidí s poruchami autistického spektra, kteří také postupně stárnou a tyto jejich potíže se mohou ještě více prohlubovat.
S jakými problémy ve smyslovém zpracování se u seniorů a seniorů s demencí můžeme setkat?
V rámci této oblasti dochází ke změnám v citlivosti na smyslové podněty (schopnost modulace). Můžeme pozorovat projevy hypersenzitivity nebo hyposenzitivity. I u seniorů a seniorů s demencí lze pozorovat zvýšenou citlivost na světlo, hluk, bolest, pohyb. Tyto ovlivňují jeho chování nebo ochotu zapojit se do aktivit nebo absolvovat některé úkony: jako je chůze po schodech (ačkoli motoricky by ji ještě zvládl), koupání, sprchování. Stejně náročné pro něj může být účastnit se aktivit v prostředí, kde je více lidí nebo jiných zvuků a hluku. Hypersenzitivní člověk může rovněž odmítat dotek nebo jej vnímat jako bolestivý. S tím bude souviset i celkové vnímání, a tedy i prožívání bolesti, které bude intenzivnější. Stává se, že blízcí nebo personál má za to, že takový člověk přehání nebo je jen „přecitlivělý“, ale ve skutečnosti jeho mozek vyhodnocuje takový podnět jako velmi intenzivní. předmětů, lidí, barev…) Všechny uvedené potíže mohou u seniorů a zejména těch s demencí vést ke změnám v chování, k agitovanému chování, nepohodlí, úzkosti nebo ještě většímu pocitu zmatenosti.
Někteří senioři mohou být naopak hyposenzitivní. To znamená, že jejich citlivost na různé smyslové podněty je nižší nebo je posunuta hranice, kdy je daný člověk schopen smyslový podnět zaregistrovat. Hyposenitivita se rovněž týká všech smyslů a týká se zrakových podnětů, zvuků, vůní, dotyku, pohybu nebo vnímání vnitřního prostředí svého těla (interocepce). Takový člověk nemusí postřehnout komunikaci nebo oslovení, zrakové podněty, pokud se ho někdo dotkne. Nezpozoruje a nezaregistruje vůni, ať už v prostředí, svou vlastní nebo jiné osoby (například: nadměrné používání parfému, ačkoli pro okolí je vůně nepříjemná a intenzivní). Hyposenzitivní člověk může navenek působit jako by byl bez zájmu a ochoty zapojit se do aktivit a činností. V souvislosti s interocepcí může u těchto jednotlivců docházet k problémům ve vnímáním pocitu hladu nebo žízně a vyhodnocováním jejich vlastního prožívání (jak se cítím?).
Část seniorů s demencí smyslové podněty aktivně vyhledává – pozorujeme tzv. senzorické strádání. Takový člověk se může nadměrně pohybovat nebo chodit a bloudit po chodbách, vyhledávat dotek, textury nebo fyzický kontakt. Ti, kteří vyhledávají proprioceptivní podněty, mohou také mít potřebu používat ruce a neustále manipulovat s věcmi, manipulovat s nimi stereotypním způsobem nebo takovým způsobem, který vede k poškození věci. Také můžeme pozorovat i jiné stereotypní pohyby nebo vyhledávání vůní, nadměrné a neustálé mluvení (ne kvůli komunikaci, ale kvůli senzorické odezvě). Vyhledávání podnětů nejvíce ovlivňuje chování a jednání člověka s demencí a to, jak na takové chování následně nahlížíme.
Smyslové zpracování není jen o citlivosti na podněty, ale zahrnuta je i motorická složka a schopnost rozlišovat smyslové podněty (diskriminace). Tyto dvě oblasti nejvíce ovlivňují výkon člověka a jeho celkové dovednosti.
Při diskriminaci jde o schopnost rozlišovat kvalitu podnětu, vnímat jaký podnět je (jaký je intenzivní, jak dlouho trvá, kde je podnět lokalizován…). K problémům s rozlišováním podnětů může docházet u všech smyslových systémů. Často dochází ke zhoršení hloubkové percepce a vnímání prostoru a prostorových vztahů. Na tomto se podílí zrak, ale také další systémy. Navíc u lidí s demencí je specifikem i zúžení zorného pole, a tedy omezení v periferním vidění. Výsledkem bude zhoršená schopnost posuzovat vzdálenosti a hloubku prostoru, zhoršení orientace v prostředí, dosahování a uchopování předmětů nebo problémy se schůzí po schodech… V souvislosti se sluchem nastávají problémy s rozlišováním hlasů nebo zvuků a řeči samotné, což značně ovlivní jejich komunikaci, a tedy i socializaci. Specifika jsou také ve schopnosti rozlišovat dotek a textury a vlastní tělo a jeho hranice, jeho jednotlivé části. Zejména u lidí s demencí dochází k postupnému rozpadu tělesného schématu.
Zhoršená schopnost zpracovat hmatové, vestibulární a proprioceptivní podněty ztěžuje člověku uvědomění si vlastního těla, jeho pozice v prostoru, jeho správné polohy a ovlivňuje také oblast motoriky – hrubé i jemné, zvyšuje riziko pádů. V každodenním životě proto pro daného člověka budou náročnější různé motorické aktivity, plánování pohybu a následně potíže v oblastech, které si žádají motorické kompetence – sebeobsluha, přijímání potravy, manipulace s předměty, pohyb, vyhýbání se překážkám a objektům, vzpřímené sezení, stání, chůze…
Problémy ve smyslovém zpracování se vyskytují i u starších lidí a rovněž u lidí s demencí. Zasahují několik aspektů každodenního života. Jsou faktorem, kterému je třeba věnovat pozornost, protože může vysvětlit a objasnit některé projevy chování u seniorů, včetně těch s demencí a najít vhodné možnosti jejich podpory a zkvalitnění jejich života, respektive zmírnění některých projevů chování.
Použitá literatura:
Buckner retirement services. What is sensory stimulation for dementia patients. Dostupné na:
https://bucknerwestminster.org/news-blog/what-is-sensory-stimulation-for-dementia-patients/#:~:text=Sensory%20overstimulation%20occurs%20when%20a,making%20daily%20tasks%20more%20challenging – citované dňa: 21.7.2025
Champagne, T. Sensory modulation in dementia care, Jessica Kingsley Publishers. 2018. 168 p. ISBN ISBN: 9781785927331
Maneemai, O.; Cujilan Alvarado, M.C.; Calderon Intriago, L.G.; Donoso Triviño, A.J.; Franco Coffré, J.A.; Pratico, D.; Schwartz, K.; Tesfaye, T.; Yamasaki, T. Sensory Integration: A Novel Approach for Healthy Ageing and Dementia Management. Brain Sci. 2024, 14, 285. https://doi.org/10.3390/brainsci14030285
Özata Değerli, M. N. and Altuntaş, O. (2023) Are behavioral and psychological symptoms of dementia related to sensory processing? In Applied Neuropsychology: Adult, 32(4), pp. 1011–1017. doi: 10.1080/23279095.2023.2232067
Autorka: PaedDr. Jana Hrčová, PhD.
působí na Spojené škole v Ružomberku jako pedagožka vykonávající specializovanou činnost s důrazem na žáky s autismem a žáky s vícenásobným postižením a jako odborná asistentka na Katedře pedagogiky a speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Katolické univerzity v Ružomberku. Spolupracuje se Soukromým centrem speciálněpedagogického poradenství v Ružomberku při diagnostice a terapii poruch v senzorické integraci a senzomotorických funkcí. Je odborným garantem vzdělávacích aktivit občanského sdružení 3lobit, kde se věnuje tématu Snoezelen a SI. Kromě jiných je držitelkou certifikátu Pedagogika senzorické integrace uděleného Německou společností senzorické integrace.
