O metodě senzorická integrace
Senzorická integrace je proces, díky němuž dokážeme přijímat informace prostřednictvím našich smyslů, zpracovat je a používat v každodenním životě.
Senzorické zpracování zahrnuje
- Zrak
- Sluch
- Čich
- Chuť
- Hmat - taktilní vnímání
- Rovnováha - vestibulární vnímání
- Vnímání těla - propriocepce
Senzorická integrace je důležitou schopností pro proces učení. Znamená schopnost mozku zpracovat přicházející smyslové informace za účelem jejich použití. Je to proces, při kterém náš mozek zpracovává, třídí a organizuje všechny smyslové podněty z vnějšího i vnitřního prostředí. Pokud tento proces funguje a podněty jsou zpracované správně a přiměřeně, náš organizmus na dané podněty správně reaguje (např. akceptujeme dotek druhé osoby, kontakt s různými předměty, tolerujeme zvuky, naše pohyby jsou plynulé a koordinované, dokážeme se orientovat ve svém prostředí, soustředíme se na činnost, atd. ...). Proces senzorické integrace je u většiny jednotlivců efektivní; přijímají a zpracovávají informace a přiměřeně na ně reagují. Také učení je jednoduché, a ,,dobré“ chování je přirozeným následkem.
Co když senzorická integrace nefunguje správně?
Pokud senzorická integrace nefunguje správně, dítě, žák nebo klient je nepřiměřeně aktivní, nedokáže sedět za stolem, nebo je naopak ,,zasněný“. Má problémy s jemnou motorikou, obratností, vyhýbá se pohybovým aktivitám. Má těžkosti s artikulací, nebo je jeho vývoj řeči opožděný. Reaguje na některé situace příliš impulzivně. Nesoustředí se, má problémy se čtením, psaním nebo počítáním. Tyto projevy a mnohé jiné často spadají pod některé diagnózy nebo je dítě pouze označené za ,problémové“ nebo ,,rizikové“. Za těmito projevy se však může skrývat i jiná příčina a tou je problém v oblasti senzorické integrace.
Děti a jednotlivci s poruchou senzorického zpracování nedokážou převést přicházející smyslové informace do přiměřených reakcí.
Rozeznáváme více dysfunkcí senzorické integrace
Problémy s registrací - hyposenzitivita – nedostatečná citlivost vůči podnětům:
- Nereaguje na instrukce
- Pasivita, letargie, zasněnost
- Potřeba dotýkat se předmětů nebo lidí
- Nerespektování osobního prostoru druhých lidí
- Vysoký práh bolesti
- Neposednost, běh, bouchání, narážení do předmětů
- Lezení, šplhání, skákání z výšky
- Neschopnost odhadnout nebezpečí
- ...
Poruchy modulace – hypersenzitivita – nepřiměřená citlivost vůči podnětům:
- Intolerance jasných světel nebo některých zvuků
- Neochota zapojvat se do pohybových aktivit (ze strachu)
- Intolerance některých druhů oblečení
- Vyhýbání se dotekům, skupinovým aktivitám
- Odmítání konzumace určitých druhů jídel
- Vyhýbání sa situacím, kde působí více podnětů (přestávky ve škole, školní akce, výlety)
- Záchvaty zuřivosti
- Problémy při stání v řadě
- Odmítání některých výtvarných aktivit a tvořivých činností
- ...
Poruchy v oblasti diskriminace – těžkosti v rozlišování podnětů:
- Těžkosti v oblasti motorických zručností
- Neobratnost/nešikovnost
- Těžkosti se čtením, psaním, počítáním
- Nepřiměřený odhad síly
- Nepřiměřené zacházení s předměty/hračkami
- ...
Terapie senzorické integrace
Je metoda/terapeutický přístup, který vypracovala v 70. letech americká ergoterapeutka Anna Jean Ayres. Základním východiskem této metody je cílené poskytování smyslových stimulů tak, aby si dítě mohlo spontánně formovat přiměřené reakce na přicházející podněty (adaptivní odpovědi). Nové smyslové zkušenosti v přiměřené formě by měly dítěti pomoci organizovat a uspořádat přicházející podněty, a tedy je přiměřeně zpracovat a přiměřeně na ně reagovat, a podpořit tak další učení.
Terapie senzorické integrace se uskutečňuje v upraveném prostředí, které dítě stimuluje k pohybu a k aktivitě. V tomto prostředí (místnost pro senzorickou integraci) se nacházejí různé typy houpaček, závěsných sítí nebo vaků. Kromě toho v něm lze najít různé překážky, nakloněné roviny, duté válce, pojízdné desky, zátěžové pomůcky, předměty s různými texturami a jiné. Prostředí je zároveň bezpečné.
V terapii senzorické integrace existuje rovnováha mezi svobodou dítěte a strukturou terapie. Všechno probíhá prostřednictvím hry. Při terapii se snažíme působit hlavně na vestibulární, proprioceptivní a taktilní vnímání.
Jak probíhá terapie?
Terapie senzorické integrace podle J. Ayres není žádnou protokolovanou nebo strukturovanou terapií nebo ,,souborem cvičení“. Probíhá prostřednictvím hry a senzomotorických aktivit, kde se dítě setkává s ,,těmi správnými“ výzvami a zažívá pocit úspěchu při aktivitách. Důležitý je akceptující přístup terapeuta a to, aby dítě bylo motivované a samo bylo aktivní. Je dobré, když iniciativa vychází ze strany dítěte. Při terapii Si nejde o to, naučit dítě konkrétní dovednost nebo nacvičit s ním nějakou motorickou dovednost, ale pomoci mu, aby lépe fungovalo v každodenních aktivitách. Dítě má dostatek příležitostí k aktivitě a ke hře a prostředí jej k tomu motivuje.
Terapie senzorické integrace na Slovensku a v České republice
Na Slovensku a v České republice se tato metoda začala používat až v posledních letech. Za tu dobu bylo zřízeno několik místností pro senzorickou integraci. Podívejte se, jak vypadají.
Vzdělávání v tématu senzorické integrace
K tématu senzorické integrace nabízíme akreditované kurzy akreditované kurzy. Ve vzdělávání používáme pedagogický přístup.
Pomůcky k senzorické integraci
V našem internetovém obchůdku Sensa shop nabízíme vhodné pomůcky pro práci v metodě senzorická integrace. Vyberte si z naší nabídky.